Zvony a jejich význam během adventu
Advent: Čas očekávání, ztišení a duchovního spojení – Advent, první období liturgického roku, nás provází čtyřmi týdny příprav na Vánoce. Jeho název pochází z latinského adventus („příchod“) a připomíná očekávání Krista. Tento čas, bohatý na tradice a duchovní hloubku, nabízí příležitost ke ztišení, rozjímání a upevňování vztahů. Adventní zvonění, rorátní mše či zapalování svíček na věnci nás propojují s dávnými zvyky i se současností. Zvony, symbol radosti a naděje, přinášejí klid a inspiraci k vnitřnímu zastavení v uspěchané době.
Adventní věnec
Adventní věnec je nejen krásnou ozdobou vánočního období, ale i významným symbolem křesťanského očekávání příchodu Spasitele. Tento tradiční prvek, který spojuje historii, víru a rodinné zvyky, slouží k odpočítávání čtyř týdnů adventu. S jeho svíčkami, každou zapálenou v jiný adventní týden, se připomíná cesta k narození Ježíše Krista. V tomto článku se podíváme na historii adventního věnce, jeho symboliku, různé formy a varianty, a jaký význam mají jednotlivé barvy a jména svíček.
Adventní zvonění – tradice plná kouzla a očekávání
Adventní zvonění: Kouzlo klidu a pospolitosti – Advent, čtyři týdny plné příprav na Vánoce, je časem klidu a rozjímání. Zvony, jako jeden z nejoblíbenějších symbolů tohoto období, přinášejí radost a atmosféru pospolitosti. Ať už při zapalování svíček na adventním věnci, během slavnostních akcí, nebo při rodinném zvonění u vánočního stromku, zvuk zvonů nás spojuje a připomíná blížící se svátky plné naděje a pokoje.
Advent
Advent je přípravou na oslavy narození Ježíše Krista. Začíná první adventní nedělí, která připadá vždy na čtvrtou neděli před 25. prosincem. V tomto období do našich životů prolíná řada duchovních i lidových tradic a zvyků. Advent (z lat. advent/adventus = příchod) je začátkem liturgického roku. Trvá čtyři týdny a končí 25. prosincem. Jedná se o dobu radostného očekávání příchodu Spasitele, duchovní přípravy na Vánoce, rozjímání a dobročinnosti. V minulosti byl advent zároveň obdobím půstu, během něhož byly zakázány zábavy, svatby a hodování.
Podpořte činnost Pražských zvoníků svatovítských!
Přináší vám radost naše práce? Podpořte nás finančním příspěvkem v libovolné výši na transparentní účet nebo věnujte nefinanční dar. Potvrzení o daru vám rádi na vyžádání vystavíme .
Na Velikonoční pondělí se nezvoní
Boží hod velikonoční
Bílá sobota – velikonoční vigilie
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta na Bílou sobotu 16. dubna 2022 později večer.
Na Bílou sobotu se do kostelů vracejí hlasy zvonů. Naposled zvony zvonily na Zelený čtvrtek při mši na památku Poslední večeře páně – krátce po zahájení mše, během písně Gloria, tedy Sláva na výsostech Bohu, ztichly – jejich „duše odletěly“ do Říma. Na Bílou sobotu, když kněz zvolá „Sláva na výsostech Bohu“, se zvony a varhany opět rozezní, protože už pominula doba smutku.
Velký pátek – nejtišší den v roce
Velký pátek je dnem, kdy si křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se nejen v tento čas konají obřady. V evangelických rodinách sváteční den zpěvu pašijových písní a modliteb, den bez práce i bez obyčejů, čas pozastavení všeho vnějšího běhu světa, jaký každoročně pociťujeme podobně v den úmrtí nejdražších. Žádné zvony nejsou slyšet, jejich „duše“ jsou od Zeleného čtvrtku v Římě. Velký pátek, který se i v České republice zařadil mezi státní svátky, je v katolické církvi dnem nejhlubšího smutku a největšího půstu v roce.
Zelený čtvrtek – památka Večeře Páně
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta na Zelený čtvrtek 14. duben 2022 večer.
Večerní mše (Missa vespertina in cena Domini) se koná ve všech farních kostelech jako připomínka poslední Ježíšovy večeře, ustanovení eucharistie a ustanovení kněžské služby. Římský ritus umožňuje zařadit mytí nohou podle Ježíšova příkladu.