Warning: array_key_exists() expects parameter 2 to be array, string given in /usr/local/hosting/home/campanarii.cz/web/www/wp-content/plugins/responsive-lightbox/includes/class-frontend.php on line 1489

Warning: array_key_exists() expects parameter 2 to be array, string given in /usr/local/hosting/home/campanarii.cz/web/www/wp-content/plugins/responsive-lightbox/includes/class-frontend.php on line 1701

Warning: array_key_exists() expects parameter 2 to be array, string given in /usr/local/hosting/home/campanarii.cz/web/www/wp-content/plugins/responsive-lightbox/includes/class-frontend.php on line 1889

Monthly Archives: Květen 2013

Středověký zvoník z Malty

Navštívíte-li někdy o dovolené středomořský ostrov Malta, nezapomeňte se zastavit i v historickém komplexu sv. Agathy. Kromě rozlehlých katakomb a krásného kostela zde můžete v místním muzeu spatřit i zajímavé historické zpodobení zvoníka na votivní desce s datováním z roku 1504. Muzeum sv. Agathy je soukromé muzeum patřící misijní společnosti svatého Pavla a je otevřeno pro širokou veřejnost.

220-003_Stredoveky_zvonik_z_Malty_460x

 

Noc kostelů 2013 – dotkněte se katedrálních zvonů

210-001_Noc kostelů 2013 - palkátKatedrála sv. Víta se v pátek 24. května 2013 již čtvrtý rok otevře na celý večer veřejnosti v rámci Noci kostelů. Chcete se podívat zblízka na zvony katedrály sv. Víta, vystoupat 197 schodů až do horní zvonice, pokochat se neobvyklým pohledem na noční Prahu? Jestliže máte chuť a sílu, pak vás svatovítští zvoníci rádi přivítají ve věži katedrály sv. Víta.

Na Noc kostelů zve srdečně také pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP:

„Vážení a milí návštěvníci Noci kostelů, rád vás v pátek 24. května přivítám v křesťanských chrámech a kostelech nejen v Praze, ale v celé České republice. Tato noc může být připomínkou velikonoční noci, noci osvobození a noci světla, které dává možnost nalézt a porozumět smyslu vesmíru a života každého z nás. Více než já vám bezpochyby poví architektura a umění, které po věky hovoří k návštěvníkům kostelů. Vašimi průvodci ovšem budou také samotní organizátoři, kteří vás uvítají a kterým jsem za jejich službu a spolupráci velmi vděčný“.

Kardinál Dominik Duka OP, arcibiskup pražský, osobně pozdraví návštěvníky svatovítské katedrály ve 21.00 hodin.

210-002_Katedrala_sv._Vita_-_v_noci_460x300První Noc kostelů (Lange Nacht der Kirchen) se uskutečnila v roce 2005 ve Vídni. V průběhu následujících čtyřech let se spontánně rozšířila do celého Rakouska. V roce 2009 přeskočila jiskra této akce přes naše hranice a zapojily se do ní kostely v Brně a Plzni. V loňském roce se do Noci kostelů zapojilo více než 1200 kostelů. O mimořádném zájmu veřejnosti svědčí i více než 400 000 návštěvnických vstupů.

Každým rokem navštíví za jediný večer zvonici katedrály sv. Víta kole 3000 návštěvníků. Máte-li zájem, nenechávejte návštěvu na poslední chvíli. Prohlídky s výkladem, který poskytnou katedrální zvoníci, začnou po skupinách od 19:00 během celého večera.

 Navštivte katedrálu a dotkněte se katedrálních zvonů!

Blíže o Noci kostelů naleznete na stránkách www.nockostelu.cz

12. květen v dějinách vzdělanosti

Pope Sylvester II známkaNa neděli 12. května 2013 připadají dvě zajímavá výročí, která stojí za to si připomenout. Letos uplynulo 1010 let od úmrtí významného učence-matematika konce 1. tisíciletí, intelektuála, který výtečně ovládal sedm svobodných umění, a prvního francouzsky mluvícího papeže, Silvestra II. Tento pozoruhodný muž, vlastním jménem Gerbert z Aurillacu, se narodil někdy mezi lety 950 – 960 v kraji Auvergne ve Francii. Kolem roku 963 vstoupil do benediktinského kláštera a zhruba od roku 967 studoval v katalánském městě Vic. Zde se seznámil s arabskými znalostmi matematiky a přírodních věd. Později studoval na katedrální škole v Remeši, kde ho remešský arcibiskup Adalberon záhy jmenoval učitelem. Z této školy později, již jako představený vytvořil středisko francouzské učenosti a výuce matematických věd dal takový význam, jaký dříve na Západě neměly. Stal se rovněž sekretářem arcibiskupa. Ve složité politické situaci, která v posledních deseti letech prvního tisíciletí v Evropě panovala, se po tříletém období, kdy úřad zastával jeden z nejmladších papežů v historii a první německy mluvící, čtyřiadvacetiletý Řehoř V., v roce 999 usedl Gerbert na papežský stolec jako Silvestr II.

Vraťme se ale k jeho vědeckým počinům. Klášterní škola ve Vicu, kde studoval aritmetiku, geometrii a astronomii, těžila z časté komunikace a vzájemných vztahů mezi Katalánci a sousedními andaluskými muslimy z jihu Španělska a při tamní katedrále byla také tehdy největší knihovna v Evropě. A právě v těchto zdech se mladý Gerbert seznámil s většinou arabských poznatků, které dílem pocházely z řecké a perské vědy a dílem ze zemí, s nimiž obchodovali (Indie, Čína). Seznámil se zde mimo jiné s principem astrolábu (astronomického přístroje k určování polohy nebeských, potažmo i pozemských těles a k měření času), ručního počitadla zvaného abakus a v neposlední řadě s arabskými číslicemi a způsobem jejich zápisu, díky čemuž dokázal daleko rychleji počítat z hlavy nežli ostatní. Připisuje se mu, že se zasloužil o jejich všeobecné zavedení do Evropy.

Velmi živě se též zajímal o konstrukci různých přístrojů na měření času, kterým se tehdy všeobecně říkalo horologium, ať už se jednalo o hodiny sluneční, noční, vodní či dokonce astroláb. Minimálně jedno horologium také sám sestrojil, a to v Magdeburgu. Nicméně podle popisu Dětmara z Mersenburgu, který tuto skutečnost zaznamenal, není jasné, o jaký přístroj se vlastně jednalo.

Řadu znalostí přejímal však také z antické literatury. Zcela jistě byl seznámen s dílem Erathosthena,Plinia, Macrobia, Ptolemaia, Martiana Capelly a dalších řeckých a římských autorů. Z těchto spisů také vycházel při svých výpočtech délky dne a noci pro různé zeměpisné zóny.

Význačným přínosem Gerberta ještě jako pedagoga bylo zavádění různých nových vyučovacích pomůcek, čímž proslul zejména na škole v Remeši. Jeho učenost byla proslulá, ale vzbuzovala i podezření ze spojení s nekalými silami temnot.

Druhým, pro českou vzdělanost ještě významnějším datem. Před 270 lety byla českou královnou korunována Marie Terezie (12. 5. 1743). Mezi její nejvýznačnější činy patří reforma školství. V roce 1774 byl vydán Všeobecný školní řád, jímž se zaváděla všeobecná vzdělávací povinnost (prakticky totožná s povinnou školní docházkou) pro hochy i dívky, vybudování škol ve všech farních obcích, c.k. sklad školních knih, praeparanda pro učitele a Methodní kniha od autora reformy Ignáce Felbigera.

Císařovna Marie Terezie považovala vzdělání za politickou prioritu, což vyjadřoval i její výrok, že “Škola je politikum“. Naši předkové sice před sto lety považovali právě tento výrok za zdroj potíží, neboť vedl podle nich k tomu, že o odborných školských otázkách rozhodovali častěji politici než odborníci. Přesto je její zájem o školství významnou inspirací pro dnešek, neboť tato panovnice si na rozdíl od mnoha našich současných politiků uvědomovala významnou návratnost investic do vzdělání.

 

  Více se dozvíte  v dalším čísle Katedrály nebo v použité literatuře:

   1) Marek Otisk, Horologium Gerberta z Remeše a časová klimata v raném středověku; FF OU v Ostravě, Filozofický ústav AV ČR

   2) Wobbe Vegter, Cyber Heroes of the past: Pope Sylvester II

   3) Betty Mayfield, Gerbert d’Aurillac and the March of Spain: A Convergence of Cultures

   4) František Morkes ,Tereziánská reforma v českém školství