Warning: array_key_exists() expects parameter 2 to be array, string given in /usr/local/hosting/home/campanarii.cz/web/www/wp-content/plugins/responsive-lightbox/includes/class-frontend.php on line 1489

Warning: array_key_exists() expects parameter 2 to be array, string given in /usr/local/hosting/home/campanarii.cz/web/www/wp-content/plugins/responsive-lightbox/includes/class-frontend.php on line 1701

Warning: array_key_exists() expects parameter 2 to be array, string given in /usr/local/hosting/home/campanarii.cz/web/www/wp-content/plugins/responsive-lightbox/includes/class-frontend.php on line 1889

Daily Archives: 20.6.2013

Kázání při Mši za Evropu

Kázání kardinála Dominika Duky OP, arcibiskupa pražského při Mši za Evropu v katedrále Notre Dame Strasbourg, 18. června 2013.

DUKA

Drazí přátelé, vážení přítomní, sestry a bratři v Kristu, dámy a pánové, poslanci a pracovníci evropského parlamentu, dovolím si začít opakováním: „když jsme pověřeni službou, nenecháváme se ovládnout malomyslností“. Úvodní verš z listu apoštola Pavla Korinťanům je výmluvným svědectvím o odvaze svatých bratří Cyrila (Konstantina) a Metoděje a mohl by dodat odvahu vám i nám. Myslím, že to je prvně v historii, kdy vzpomínáme těchto slovanských věrozvěstů, rodných bratří z řecké Soluně čili Tessaloniki ve štrasburské katedrále. Apoštolu Pavlovi vděčíme za to, že můžeme vytvářet evropské společenství.

Notre Dame StrasbourgMisie, na kterou byli slovanští věrozvěsti Konstantin a Metoděj vysláni, nejen že nebyla snadná, ale také se neodehrála v zdánlivě příhodné době. Islám již začal okrajovat byzantskou říši z jihu i východu, byly to slovanské kmeny, které dorážely ze severu. Především sv. Konstantin viděl Cařihrad v obležení slovanských válečníků a byl to jeho učitel univerzity u Chrámu Dvanácti apoštolů a patriarcha Fótios, který mariánskou ikonou hodegetrií žehnal městu, aby bylo zachráněno před dobytím a zpustošením. 

Jednota křesťanství se povážlivě otřásala, místo aby se hledaly společné zájmy a vzájemná pomoc. A přesto jdou oba bratři na sever do oblastí, které pro ně, jejich kulturu a civilizaci znamenaly nadlidské nasazení a vytrvalost v úsilí, aby na hranici za pásem pralesů vyrostla nová civilizace, nový státní útvar, který se stane součástí středomořské křesťanské Evropy, kontinentu, který vyrostl ze symbiózy antického dědictví Athén a Říma a právě díky odvaze a houževnatosti sv. Pavla vznikl trojúhelník Athény, Řím, Jeruzalém. Největší nepřítel Athén a Jeruzaléma Řím se stane symbolem nové křesťanské civilizace, která se ve 13. století stává naší západní civilizací a je symbolizována katedrálou a univerzitou. Obě tyto instituce spojuje katedra. Je to katedra biskupa učitele víry a katedra profesora, který sofistikovanou úvahou uvažuje v kategoriích sic et non, tak nebo onak. Obě tyto katedry se díky Knize knih, která se stala normou západní civilizace, odvolávají na Mojžíšovu katedru v synagoze. Racionalita, právo a víra reflektovaná úsudkem a svobodným rozhodnutím jsou také odkazem a dílem sv. Konstantina filozofa a Metoděje právníka. Tito patroni Evropy přinášejí slovanským národům Písmo, a to jako Bibli i abecedu. 

Překlad Bible a liturgie ve vlastním srozumitelném jazyce jako i právní kodex, to je dar, za který této misii vděčí národy slovanských jazyků. Víra reflektovaná rozumem a rozum reflektovaný Božím zjevením, to jsou principy, které vložil do své středomořské misie apoštol Pavel. To byly také principy cyrilometodějské misie, která byla mocná v jejich době a myslím, že může být novou inspirací pro porozumění smyslu lidského života a společnosti. Jedině tak může současná společnost obhájit společný projekt Evropy bez malicherného tápání či tance v bludném kruhu všednosti a marnosti. Myslím, že v současnosti má Evropa více nepřátel sama v sobě než vně. Kultura smrti a egoismu se zrodila uvnitř evropské společnosti, která zmíněné principy začala odmítat. Cyrilometodějské výročí není pouze lokální respektive folklórní slavností ale mementem v situaci, kdy mnozí jsou znechuceni stávající situací anebo se chystají zazpívat Requiem. 

Cyrilometodějský Velehrad však zpívá Te Deum, neboť tak zpívá velehradská píseň: “ Velehrad ožívá vždy znova“. To jsem zažil v letech 1968, 1985 i 1990 s papežem Janem Pavlem II. Tak se naplnilo Pavlovo: „Je-li s námi Bůh, kdo proti nám?“. Velehrad se netýkal pouze věřících katolíků. Svoboda je nedělitelná, to je odkaz zmíněných velehradských let. Kdo sahá na náboženskou svobodu, postupně bude demontovat jakoukoli formu svobody. Bezuzdnost není svobodou, ale pouhým vrtochem otroků. „Freedom is not free“. I to je zkušenost Velehradu ale nejenom Velehradu. Amen.