Bílá sobota – velikonoční vigilie

C130-019-B_Mimořádné zvonění_Bílá sobota - velikonoční vigilieMimořádné zvonění v katedrále sv. Víta na Bílou sobotu 15. dubna 2017 později večer.

Na Bílou sobotu se do kostelů vracejí hlasy zvonů. Naposled zvony zvonily na Zelený čtvrtek při mši na památku Poslední večeře páně – krátce po zahájení mše, během písně Gloria, tedy Sláva na výsostech Bohu, ztichly – jejich „duše odletěly“ do Říma. Na Bílou sobotu, když kněz zvolá „Sláva na výsostech Bohu“, se zvony a varhany opět rozezní, protože už pominula doba smutku.

  • C130-019-C_Mimořádné zvonění_Bílá sobota - velikonoční vigilieBílá sobota (latinsky sabbatum sanctum, magnum či luminum – tj. svatá, velká nebo světlá) je v liturgickém kalendáři den před Velikonoční nedělí, součást Svatého týdne a velikonočního tridua.
  • Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest. V západní církvi je zvykem během Bílé soboty konat tzv. „bdění u Božího hrobu“. Ve východní církvi (a dnes i v některých východem inspirovaných katolických společenstvích) je také zvykem na Bílou sobotu slavit liturgii připomínající pomazání Kristova těla, uložení do hrobu a rozvíjející tajemství Kristova „sestoupení do říše mrtvých“. Bílá sobota liturgicky končí západem slunce. Nastupující noc už patří obřadům velikonoční vigilie.
  • Na Bílou sobotu končí postní doba. Svůj název den získal zřejmě od bílého roucha neofytů, kteří se po celý den intenzivně připravovali na křest o velikonoční vigilii (ta ovšem k Bílé sobotě v pojetí starokřesťanské ani dnešní liturgie nepatří). Název může také pocházet z lidových zvyků velkého úklidu a bílení, které se konaly v tento den před nedělí Zmrtvýchvstání.
  • C130-019-A_Mimořádné zvonění_Bílá sobota - velikonoční vigilieBílá sobota je prostředním dnem velikonočního tridua. Večerem o Zeleném čtvrtku se zahajuje první den tridua – Velký pátek, Bílá sobota je druhým dnem a triduum vrcholí velikonoční vigilií a nedělí, což je den Zmrtvýchvstání Páně.
  • Bílá sobota navazuje na velkopáteční atmosféru půstu, hlídání a návštěvy Božího hrobu a přináší zlom. Tmu a C130-019-D_Mimořádné zvonění_Bílá sobota - velikonoční vigilieticho v katolických kostelích střídá světlo svící, zvonění a varhany, aby myšlenka Kristova kříže a smrti vrcholila znamením jeho zmrtvýchvstání.
  • Bílá sobota představuje hudební umění venkovských kantorů, muzikantů a zpěváků na kostelních kůrech a slavnostní atmosféru procesí a průvodu Vzkříšení. Znamená konec půstu, pečení velikonočních beránků a mazanců, poslední hrkání chlapců s koledováním, toleruje výstřelky mládeže a chodníčky zamilovaných.
  • Některé pranostiky vztahující se k Bílé sobotě:
    • Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
    • Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
    • Když prší na Velkou noc, nebude sena moc.
    • Na Bílou sobotu štěpy zasazuj.

Pro svatovítské zvoníky a zvonířky je večerní slavnost světla před katedrálou neobyčejně hlubokým zážitkem přetrvávajícím až do dalších Velikonoc. Svýma rukama po celebrantově zvolání Sláva na výsostech Bohu (Glória) rozezní všechny zvony katedrály, jejichž „duše“ se symbolicky vracejí z Říma. Podrobnější rozpis mimořádného zvonění k výše uvedenému svátku naleznete ZDE.


(zpracováno s využitím otevřených a agenturních zdrojů a vlastního archivu, ilustrace – Wikimedia Commons/vlastní archiv, CC-BY-NC-SA)

Vážený čtenáři, děkujeme Vám za Vás komentář.