Category Archives: Kardinál Dominik Duka OP

Požehnané velikonoce 2017

Církev získá tři budovy na Hradě

C210-032C_Cirkev_ziska_tri_budovy_na_HradeKatolická církev dostane budovy Jiřského kláštera, Nového probošství a kostela Všech svatých na Pražském hradě. Podpisem smlouvy to stvrdil prezident Miloš Zeman a pražský biskup Dominik Duka. Jednání o majetkovém vyrovnání s katolickou církví se na Hradě vedla několik let. Církev původně usilovala o více nemovitostí.

Společné prohlášení kardinála Duka a prezidenta Zemana k nemovitostem na Pražském hradě

C210-029-A_Spolecne_prohlaseni_kardinala_Duka_a_prezidenta_ZemanaPrezident Miloš Zeman a pražský arcibiskup Dominik Duka na Pražském hradě podepsali memorandum o převedení Jiřského kláštera a Nového probošství církvi. Oznámilo to pražské arcibiskupství. Podmínkou dohody je, že obě památky budou do pěti let opravené a církev se vzdá nároků na další budovy v areálu Hradu. Podmínky memoranda dnes tvrdě kritizoval kardinál Miloslav Vlk.

Kardinál jednal s prezidentem o katedrále

C210-028-A_Kardinal_jednal_s_prezidentem_o_katedralePrezident Miloš Zeman se sešel s pražským arcibiskupem, kardinálem Dominikem Dukou. Konzultovali spolu připravovanou dohodu o majetkoprávním vyrovnání týkajícím se církevních budov na Pražském hradě.

Pašijové hry ve svatovítské katedrále

C210-020-A_Pašijové hry v katedráleNa Květnou neděli, 29. března 2015, se v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha od 19.00 hodin budou opět konat pašijové hry. Upravenou verzi Hořických pašijí představí tři herecké osobnosti – Otakar Brousek ml., Nela Boudová a Jakub Gottwald. Zazní hudba Jaroslava Krčka v provedení souboru Musica Bohemica.

Proč není kardinál Duka neviditelný

DUKAAž příliš často se setkávám s veřejnou i soukromou kritikou, že pan kardinál Dominik Duka OP se příliš často vyskytuje na veřejnosti a jinak mediálně zviditelňuje, že to k jeho úřadu nepatří. Všem těmto hlasům si dovoluji ocitovat část rozhovoru na otázky Jana Uhlíře, který poskytl webovému portálu christnet.cz  v červnu tohoto roku.

 

Kázání při Mši za Evropu

Kázání kardinála Dominika Duky OP, arcibiskupa pražského při Mši za Evropu v katedrále Notre Dame Strasbourg, 18. června 2013.

DUKA

Drazí přátelé, vážení přítomní, sestry a bratři v Kristu, dámy a pánové, poslanci a pracovníci evropského parlamentu, dovolím si začít opakováním: „když jsme pověřeni službou, nenecháváme se ovládnout malomyslností“. Úvodní verš z listu apoštola Pavla Korinťanům je výmluvným svědectvím o odvaze svatých bratří Cyrila (Konstantina) a Metoděje a mohl by dodat odvahu vám i nám. Myslím, že to je prvně v historii, kdy vzpomínáme těchto slovanských věrozvěstů, rodných bratří z řecké Soluně čili Tessaloniki ve štrasburské katedrále. Apoštolu Pavlovi vděčíme za to, že můžeme vytvářet evropské společenství.

Notre Dame StrasbourgMisie, na kterou byli slovanští věrozvěsti Konstantin a Metoděj vysláni, nejen že nebyla snadná, ale také se neodehrála v zdánlivě příhodné době. Islám již začal okrajovat byzantskou říši z jihu i východu, byly to slovanské kmeny, které dorážely ze severu. Především sv. Konstantin viděl Cařihrad v obležení slovanských válečníků a byl to jeho učitel univerzity u Chrámu Dvanácti apoštolů a patriarcha Fótios, který mariánskou ikonou hodegetrií žehnal městu, aby bylo zachráněno před dobytím a zpustošením. 

Jednota křesťanství se povážlivě otřásala, místo aby se hledaly společné zájmy a vzájemná pomoc. A přesto jdou oba bratři na sever do oblastí, které pro ně, jejich kulturu a civilizaci znamenaly nadlidské nasazení a vytrvalost v úsilí, aby na hranici za pásem pralesů vyrostla nová civilizace, nový státní útvar, který se stane součástí středomořské křesťanské Evropy, kontinentu, který vyrostl ze symbiózy antického dědictví Athén a Říma a právě díky odvaze a houževnatosti sv. Pavla vznikl trojúhelník Athény, Řím, Jeruzalém. Největší nepřítel Athén a Jeruzaléma Řím se stane symbolem nové křesťanské civilizace, která se ve 13. století stává naší západní civilizací a je symbolizována katedrálou a univerzitou. Obě tyto instituce spojuje katedra. Je to katedra biskupa učitele víry a katedra profesora, který sofistikovanou úvahou uvažuje v kategoriích sic et non, tak nebo onak. Obě tyto katedry se díky Knize knih, která se stala normou západní civilizace, odvolávají na Mojžíšovu katedru v synagoze. Racionalita, právo a víra reflektovaná úsudkem a svobodným rozhodnutím jsou také odkazem a dílem sv. Konstantina filozofa a Metoděje právníka. Tito patroni Evropy přinášejí slovanským národům Písmo, a to jako Bibli i abecedu. 

Překlad Bible a liturgie ve vlastním srozumitelném jazyce jako i právní kodex, to je dar, za který této misii vděčí národy slovanských jazyků. Víra reflektovaná rozumem a rozum reflektovaný Božím zjevením, to jsou principy, které vložil do své středomořské misie apoštol Pavel. To byly také principy cyrilometodějské misie, která byla mocná v jejich době a myslím, že může být novou inspirací pro porozumění smyslu lidského života a společnosti. Jedině tak může současná společnost obhájit společný projekt Evropy bez malicherného tápání či tance v bludném kruhu všednosti a marnosti. Myslím, že v současnosti má Evropa více nepřátel sama v sobě než vně. Kultura smrti a egoismu se zrodila uvnitř evropské společnosti, která zmíněné principy začala odmítat. Cyrilometodějské výročí není pouze lokální respektive folklórní slavností ale mementem v situaci, kdy mnozí jsou znechuceni stávající situací anebo se chystají zazpívat Requiem. 

Cyrilometodějský Velehrad však zpívá Te Deum, neboť tak zpívá velehradská píseň: “ Velehrad ožívá vždy znova“. To jsem zažil v letech 1968, 1985 i 1990 s papežem Janem Pavlem II. Tak se naplnilo Pavlovo: „Je-li s námi Bůh, kdo proti nám?“. Velehrad se netýkal pouze věřících katolíků. Svoboda je nedělitelná, to je odkaz zmíněných velehradských let. Kdo sahá na náboženskou svobodu, postupně bude demontovat jakoukoli formu svobody. Bezuzdnost není svobodou, ale pouhým vrtochem otroků. „Freedom is not free“. I to je zkušenost Velehradu ale nejenom Velehradu. Amen.

 

Je čas prodat knihy? 70. narozeniny Dominika Duky OP

Tomáš Halík, Tomáš Petráček, Joel Ruml, barokní refektář dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze, vchod Jilská 7a, středa 24. dubna 2013 v 19:30 hodin

Jak oslavit narozeniny nedávno jmenovaného kardinála, který právě poprvé volil nového papeže? Může snad být volba Petrova nástupce chvílí oddechu od problémů (malé) české církve, aktuálních i těch trvalých? Možná, že pro pastýře je nejlepším způsobem, jak získat nadhled, právě ponoření se do bouřlivého dění v nejviditelnějším centru současného křesťanství. Pražský arcibiskup Dominik Duka slaví sedmdesáté narozeniny a je jasné, že to v jeho případě není předzvěst odchodu na zasloužený odpočinek. Má snad jako sv. Dominik rozprodat své knihy a začít s novým elánem? Zdá se, že se před ním rozevírají dveře dokořán, cesta jako by teprve začíná, horizont nabral překvapivé hloubky. Právě proto se jeho přátelé rozhodli pojmout oslavu jeho narozenin jako příležitost si o nových perspektivách pravdivě a kriticky pohovořit. Jak lze hodnotit jeho dosavadní působení na svatovojtěšském stolci? Dohoda o katedrále či restituce jsou za námi, ale co nás čeká dál? Co přinese nový papež? Probudí i českou církev? K debatnímu stolu vedle oslavence přijali pozvání teolog a sociolog Mons. Tomáš Halík, historik Tomáš Petráček a předseda ekumenické rady církví Joel Ruml.

Kardinál Duka o papeži Františkovi I.

DUKA„Už po svém návratu z Peru jsem byl přesvědčen, že novým papežem bude někdo z Nového světa a že to bude nejspíše Jižní Amerika,“ říká den po zvolení nového papeže kardinál Dominik Duka, který se účastnil konkláve. Objevení Ameriky nastolilo podle pražského arcibiskupa v Evropě otázku nového chápání práva, náboženské svobody, lidské důstojnosti a svobody. A byla to právě jižní polovina amerického kontinentu, kde se svedl boj o lidskou důstojnost a která novověku nakonec otevřela cestu ke svobodě. „Nový papež má italský původ, ale je to Argentinec, pochází z Bolívarovské Ameriky, která se nejvíce podílela na pokřesťanštění tohoto kontinentu,“ vysvětluje kardinál Duka.

Skutečnost, že štafetu přebírá Nový svět, je podle něj přirozený vývoj. „Evropští katolíci jsou spojeni s Amerikou a především se španělskou Amerikou.“ Český volitel papeže zdůrazňuje, že při zasedání generální kongregace bylo jasné, že církev si je vědoma převahy ostatního světa nad Evropou, co se počtu katolíků týče, a také určité disproporce v zastoupení věřících těchto oblastí s ohledem vedení církve. K úvahám nad původem papeže kardinál Duka říká: „Do budoucna bude čím dál tím menší roli hrát, odkud papež pochází. Důležité budou jeho důrazy a zaměření jeho působení.“

I navzdory prvotním odhadům, že konkláve bude trvat déle než obvykle, jelikož se zdálo, že mezi kardinály není výrazná postava, byl nový papež zvolen již druhý den při páté volbě. Kardinál Duka to vidí tak, že „konkláve dalo najevo, že církev ví, kudy dál, že chce jít v linii Jana XXIII. a v duchu II. vatikánského koncilu“.

„Papež František je zaměřen na pastoraci. Vystupuje velmi prostě a úvahy o tom, že bude citlivý k sociálním otázkám, jsou zcela namístě. To ostatně dosvědčuje i volba jeho jména. Je zcela jasné, že se svým jménem přihlásil ke Františku z Assisi,“ vyvrací kardinál Duka pochybnosti, o kterého Františka vlastně má jít. „To vše bezpochyby vystoupí při pontifikátu nového papeže do popředí.“

„Výrazný je také jeho zájem o mladou generaci a to především s ohledem na potíže, s nimiž se ve světě potýká. Je to nezaměstnanost a nedostatečná podpora vzdělání,“ upozorňuje kardinál Duka. Papež František sám je vzdělaný člověk. Studoval na významných školách latinské Ameriky a v Německu. Umí také perfektně německy. „Když jsem mu předával pozvání na Moravu k příležitosti 1150 let od příchodu sv. Cyrila a Metoděje, mluvili jsme spolu německy,“ dosvědčuje jeho jazykovou vybavenost pražský arcibiskup. Zda papež pozvání přijme, ovšem podle kardinála Duky není možné říct.

Zvolení jezuity papežem ukazuje také na význam řeholí a jejich přínos pro církev současné doby, domnívá se kardinál Duka. „Důraz jezuitů na vzdělání a racionální uvažování nad aktuálními otázkami, dává také tušit, že František bude papež, který bude rozvíjet ekumenismus, mezináboženský dialog, ale také dialog s hledajícími lidmi.“

Není pravda, že nový papež nemá smysl pro humor. „Když jsem poprvé pozdravil Svatého otce Františka a gratuloval mu, řekl jsem, že se stal zázrak: z jezuity se stal dominikán. (papežové totiž nosí bílý hábit po papeži sv. Piu V., který byl dominikán, zatímco jezuité tradičně nosí hábit černý). Oba jsme se smáli,“ dodává kardinál Duka.