Popeleční středa

Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta ve středu 1. března 2017.

130-007-A_Mimořádné zvonění_Popeleční středaPamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš

Remember, man, you are dust, and to dust you shall return.

Meménto, homo, quia pulvis es, et in púlverem revertéris.

 V římskokatolickém liturgickém kalendáři je Popeleční středa (lat. dies cinerum) prvním dnem postní doby. Popeleční středou vstupují věřící do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc. V liturgickém kalendáři katolické církve je to středa, která předchází první neděli postní a označuje začátek postní doby.

Zavedení „popeleční středy“ se datuje někdy do 6. až 7. století, kdy byl začátek postního období přeložen z 6. neděle před Velikonocemi na předcházející středu, aby se z postní doby vyčlenily jednotlivé neděle, které nejsou chápány jako postní den. Popeleční středě se také říkalo středa černá, škaredá, smetná (pozor ale na záměnu se sazometnou středou).

Popelec

Již od konce 11. století se na Popeleční středu uděluje popelem znamení kříže na čelo (= popelec) s formulí: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“ (srov. Gn 3,19), nebo „Obraťte se a věřte evangeliu“ (Mk 1,15). Přijetí popelce je znamením kajícnosti převzatým z biblické tradice a uchovávaným v církvi až do dnešní doby. Symbolicky se tak naznačuje stav člověka, který vyznává před Bohem svůj mnohdy špatný život, své nepravosti, svůj hřích a vyjadřuje vůli vnitřně se obrátit s nadějí, že mu Bůh odpustí. Popel, symbol smrti a nicotnosti, se získává ze spálených palmových a olivových ratolestí (ev. “kočiček” – v našich krajích) posvěcených v předešlém roce na Květnou neděli.

Půst

Popeleční středa je v katolické církvi dnem přísného postu (půst od masa a půst „újmy“ – jen jednou za den úplné nasycení).

Výzva k obrácení a pokání

Ježíšova výzva k obrácení a k pokání, která zaznívá na Popeleční středu, nemíří především na vnější skutky, “žíněné roucho a popel”, posty a umrtvování, nýbrž na obrácení srdce, na vnitřní pokání a obnovu. Bez toho by vnější kající skutky zůstaly neplodné a lživé. Vnitřní obrácení motivuje k tomu, aby se takový postoj projevil i navenek. Jde o radikální rozchod s hříchem, což znamená odvrácení se od zla a naopak nové zaměření celého života k Bohu. Toto obrácení ovšem není výsledkem jen jakési “duchovní gymnastiky”, ale je především působením samého Boha v životě člověka. Bůh nám dává sílu a možnost začít znovu. Když objevíme velikost Boha a jeho pozitivní vztah k nám, snažíme se odpovídat adekvátním způsobem.

Rozmanité projevy a prostředky

Vnitřní pokání křesťana může mít velmi rozmanité projevy, které se vhodně modifikují podle potřeb doby. Tradičními a staletími osvědčenými prostředky pokání jsou: modlitba, odříkání – „půst“ a „almužna“ – tedy dobrodiní činěné ve prospěch těch, kdo jsou na tom hůře než my. Vedle klasických forem se současné době se v řadě zemí rozšiřuje např. “ekologický půst” – omezení zbytečných jízd autem apod. Vždy ovšem půst vychází z biblické a církevní tradice a je zaměřen na zkvalitnění vztahu k Bohu, k druhým lidem i k sobě samému, a tím může ve svých důsledcích vést i ke zlepšení života a atmosféry v celé společnosti.

Na Přeloučsku chodívaly ráno na Popeleční středu ženy s hrncem, v kterém bylo rozpuštěné mýdlo, a štětičkou natíraly tváře mužů, kteří se dosud neprospali z Masopustu. Kdo z nich nechtěl být na obličeji pomazán, musel se vykoupit nějakým penízem. Tomuto záludnému přepadávání nic netušících mužů se říkalo “praní zástěr”. Peníze, které takto získaly, sloužily k nákupu „rosolky“, kterou potom ženy společně popíjely. Rosolka byl podle dochovaných materiálů jemný a sladký likér oblíbený zejména u žen. K jeho výrobě se používalo ovoce a lesní plody.

Na Ledečsku místy chodíval o Popeleční středě po vsi směšně oblečený člověk a v ruce nosíval rozžehnutou lucernu. Chodil od stavení ke stavení a všem vysvětloval, že hledá ztracený Masopust a prosil domácí, aby mu dovolili Masopust vyhledat a vynést ven. Když dovolení dostal, prohledával za všeobecného smíchu všech přítomných každý kout domácnosti. Po skončení hledání býval obdarován nějakými zbytky právě z Masopustu.

Na Bydžovsku se na Popeleční středu nemělo prát prádlo. V tento den by praní nic nepomohlo a prádlo by zůstalo po celý rok špinavé.

Kdo by se byl býval o Popeleční středě napil svěcené vody, byl by podle lidové víry po celý nadcházející rok ochráněn před komáry. Ze stejného důvodu však pili muži o Popeleční středě i kořalku.130-007-B_Mimořádné zvonění_Popeleční středa

Termíny Popeleční středy v příštích letech

Termín Popeleční středy připadá na 40. den před Velikonocemi; do těchto 40 dnů se nepočítají neděle, proto v praxi připadá popeleční středa na 46. den před Velikonoční nedělí. Kvůli nepravidelnému výpočtu data Velikonoc se její termín každý rok mění. V následujících letech připadá Popeleční středa na:

  • 2017 – 1. března
  • 2018 – 14. února
  • 2019 – 6. března
  • 2020 – 26. února
  • 2021 – 17. února
  • 2022 – 2. března
  • 2023 – 22. února
  • 2024 – 14. února
  • 2025 – 5. března
  • 2026 – 18. února
  • 2027 – 10. února
  • 2028 – 1. března
  • 2029 – 14. února
  • 2030 – 6. března

Popeleční středa – pranostiky

  • Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
  • Suchý půst – úrodný rok.
  • „Pes padá vždy na všechny čtyři nohy!“ (Jen o Popeleční středě padá pes na všechny čtyři nohy, členové královské rodiny házeli psy z oken svých hradů a zámků. Pokud tento proces pes nepřežil byl špatné krve.)

Na svátek Popeleční středu zazní na 15 minut před bohoslužbou z katedrální věže sv. Víta čtyři velké zvony – Josef, Dominik Jan Křtitel a Václav. I letos tedy bez zvonu Zikmund. Podrobnější rozpis mimořádného zvonění k výše uvedenému dni naleznete ZDE.


 (zpracováno s využitím otevřených zdrojů, Ilustrační foto: Ilustrační foto: Popelec – Julian Fałat (1853–1929), akvarel, karton, 78 x 113 cm, 1881, CC-BY-NC-SA) 

 

%d blogerům se to líbí: