Requiem za kardinála Schwarzenberga

C130-014-A_Mimoradne_zvoneni_Requiem_za_kardinala_SchwarzenbergaMimořádné zvonění v katedrále sv. Víta v pátek 27. března 2015.

U příležitosti 130. výročí úmrtí kardinála Bedřicha Schwarzenberga bude pražský arcibiskup, kardinál Dominik Duka OP, za svého předchůdce na svatovojtěšském stolci sloužit v pátek 27. března 2015 od 18.00 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha requiem.

Erb kardinála Schwarzenberga.

Erb kardinála Schwarzenberga.

Bedřich Jan Jakub Celestin, někdy též Fridrich Johann Joseph, se narodil 6. dubna 1809 ve Vídni Josefu II. Schwarzenbergovi (+1833), 11. vévodovi krumlovskému, a vévodkyni Pavlíně z Arenbergu. Studoval filozofii a práva ve Vídni a teologii v Salzburgu. Na katolického kněze byl vysvěcen 25. července 1833. Stal se nejprve kaplanem dómské fary v Salzburgu, ale brzy byl jako šestadvacetiletý v roce 1836 zvolen arcibiskupem v Salzburgu, kde založil několik domovů pro děti a nemocnic. Papežem Řehořem XVI. byl roku 1842 jmenován kardinálem ve svých pouhých 33 letech!

Kardinál Schwarzenberg.

Kardinál Schwarzenberg.

Po smrti arcibiskupa Schrenka byl na žádost pražské kapituly v roce 1850 jmenován pražským arcibiskupem. Roku 1859 založil Spolek pro dostavbu chrámu svatého Víta. Dostavba chrámu probíhala v letech 1871–1928. Založil řadu nadací a dobročinných organizací a významně se přičinil o výstavbu kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. Roku 1863 svolal do Prahy synodu pražské arcidiecéze, na I. vatikánském koncilu vystoupil roku 1869 proti dogmatu o papežské neomylnosti, pak se ale podrobil většině.

V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha dnes stojí před Starou arcibiskupskou kaplí jeho socha, kterou dal v roce 1891 na své vlastní náklady pořídit kardinál František Schönborn, Schwarzenbergův nástupce. Socha zbožného arcibiskupa známého svou dobrotivostí měla oslovit poutníky putující k hrobu sv. Jana Nepomuckého a k hrobům dalších českých zemských patronů. K vytvoření sochy byl pozván v té době nejlepší český sochař a zároveň přítel kardinála Schönborna, Josef Václav Myslbek.

Bedřich Schwarzenberg byl zemský vlastenec a výrazná postava „staročeské“ politiky, jeden z iniciátorů petice, která žádala, aby se císař František Josef I. dal korunovat na českého krále. Kardinál Schwarzenberg nikdy nechyběl při oslavách výročí týkajících se české katolické minulosti. Zasazoval se také o zřízení české univerzity, když však roku 1882 vznikla, bránil se rozdělení teologické fakulty, protože pokládal za nutné, aby kněží mluvili oběma jazyky.

Kardinál byl také nadšeným alpinistou, jedním z průkopníků horolezectví v Alpách. Vystoupil například na Grosses Wiesbachhorn ve Vysokých Taurách, pod nímž leží horská chata pojmenovaná na jeho počest Schwarzenberghütte.

Bedřich Schwarzenberg zemřel ve věku 75 let dne 27. března 1885 ve Vídni. Pochován je v katedrále sv. Víta v Praze.

Socha od Josefa Václava Myslbeka ve svatovítské katedrále.

Socha od Josefa Václava Myslbeka ve svatovítské katedrále.

 


Smutečním zvoněním před zahájením requiem si svatovítští zvoníci a zvonířky připomenou osobnost, která se významně přičinila o dostavbu katedrály svatého Víta v Praze. Podrobnější rozpis mimořádného zvonění k výše uvedenému svátku naleznete ZDE.


 (zpracováno s využitím otevřených zdrojů a vlastního archivu, ilustrace – Wikimedia Commons/vlastní archiv, CC-BY-NC-SA)

Vážený čtenáři, děkujeme Vám za Vás komentář.