Svátek Tří králů

C130-039-A_Mimořádné zvonění_Slavnost Zjevení Páně

Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta v pondělí 6. ledna 2020.

Epifanie (řecky πιφάνεια epi-faneia, zjev, zjevení) znamená zjevení božstva nebo příchod panovníka uctívaného jako božstvo, do měst své říše. V křesťanství termín Epifanie označuje událost, kdy 3 mágové a pastýři uctívali narozeného Ježíše Krista nebo také svátek nazvaný Zjevení Páně.

Klanění tří králů – Albrecht Dürer, olej na plátně, 98×111 cm, 1504, Florencie, Galleria degli Uffizi.

Slavnost Zjevení Páně, svátek Tří králů nebo též Epifanie (latinsky epiphania Domini) je křesťanský svátek, který připomíná sebesdělení či sebezjevení Boha lidstvu v osobě Ježíše Krista. Svátek má svůj původ ve východní liturgické tradici a je v něm zahrnuta též oslavu křtu Ježíšova, klanění mudrců v Betlémě a první zázrak v Káně Galilejské. Svátek slaví církev 6. ledna. Svátek Tří králů je považován za den, kterým je daného roku ukončeno vánoční období.

Historie

První zmínku o tomto svátku lze nalézt už ve 3. století v 1. knize Strómateis sv. Klémenta Alexandrijského (Strom. I, 21, 45). Zmiňuje se o gnostické sektě basilidiánů, kteří 6. ledna slavili Kristův křest v Jordánu. Podle jejich chápání teprve křtem se zrodil Ježíš jako Boží syn. Órigenův výčet svátků (Contra Celsum VIII, 22) tento svátek neuvádí. První výslovná zmínka o církevním svátku pochází z roku 361 od Ammiana Marcellina. Východní církev ustanovila 6. leden jako den oslavy Ježíšova narození možná pod vlivem výše zmíněné oslavy gnostiků nebo jako protiváhu svátku, který se slavil v Alexandrii. V noci z 5. na 6. ledna se slavilo zrození boha Eóna. Obřadně se nabírala a uchovávala voda z Nilu a též byla rozšířená pověra, že 6. ledna se některá vodní zřídla mění v prameny vína. Uvedené skutečnosti mohou vysvětlovat, proč východní křesťané začali 6. leden záhy spojovat nejen s narozením Páně, ale i s jeho křtem a prvním zázrakem v Káně, kdy proměnil vodu ve víno.

Ve 4. století došlo k vzájemnému převzetí svátku Kristova narození mezi Východem a Západem a jakémusi přeskupení oslavovaných událostí. Východní církev do té doby slavící 25. prosince příchod mudrců, převzala od Západu datum slavení Kristova narození a přesunula ho z 6. ledna na 25. prosince. Slavení obou událostí spojila v jeden den. Západní církev převzala od Východu slavení příchodu mudrců, avšak stanovila jeho svátek na 6. leden a spojila ho se křtem Páně aprvním zázrakem v Káně, tedy Epifanií. Tři svatí králové především ve středoevropském prostoru začali silně vystupovat do popředí až po přenesení jejich údajných relikvií z Milána do Kolína nad Rýnem v roce 1164. Od té doby se svátek Tří králů stal synonymem pro Epifanii a v lidové zbožnosti začal být tento den chápán (liturgicky nesprávně) jako svátek svatých namísto svátku Páně.

Východní církev podržela původní význam svátku důrazem na skutečnost, že Ježíš byl rozpoznán jako Mesiáš a druhá osoba Nejsvětější Trojice při svém křtu v řece Jordánu. Pro východní církev, která svátek označuje také jako svátek Teofanie (řecky θεοφάνεια theofaneia), je jedním z dvanácti velkých svátků liturgického roku.

Zvyky

V západní církvi se v tento den žehná voda, kadidlo, předměty ze zlata a křída. V některých oblastech je zvykem žehnat příbytky – kropit požehnanou vodou, vykuřovat kadidlem a dveře označovat křídou a písmeny s třemi křížky (nejsou to tři plus) K † M † B † (příp. C † M † B †, nebo † C † M † B), za kterými následuje letopočet. Lidová zbožnost chápe tři písmena jako akronym pozdně legendárních jmen tří králů (Kašpara, Melichara a Baltazara). Spíše jde však o zkratky věty latinsky Christus mansionem benedicat („Kristus ať žehná (tento) příbytek“).

Ve východní církvi je zvykem před božskou liturgií provést tzv. žehnání vody, tj. pláže, přístavu, řeky, jezera apod.

V Irsku je tento den nazýván někdy též „malé Vánoce“, v Itálii se z názvu svátku vyvinulo jméno stařeny, která roznáší dětem vánoční dárky – Befana. Ve Španělsku, na Kubě a v některých latinskoamerických zemích se den nazývá El Día de los Reyes (Den Králů) nebo Navidad de Negros (černošské Vánoce).

V Česku od roku 2000 navazuje Česká katolická charita na starou tradici tříkrálových koled pořádáním Tříkrálové sbírky.


Svátečním zvoněním, letos však bez zvonu Zikmund, svatovítští zvoníci a zvonířky budou zvát účastníky na bohoslužbu začínající v 18. hodin.

17:45 přesně – ZAČÁTEK ZVONĚNÍ – začíná zvonit zvon Josef a Dominik, končí společně se všemi zvony
17:47 – zvon Jan Křtitel – začíná zvonit, končí společně se všemi zvony
17:50 – zvon Václav – začíná zvonit, končí společně se všemi zvony
18:00 přesně – KONEC ZVONĚNÍ – končí všechny zvony najednou


(zpracováno s využitím otevřených zdrojů a vlastního archivu, ilustrace – Wikimedia Commons/vlastní archiv, CC-BY-NC-SA)

Vážený čtenáři, děkujeme Vám za Vás komentář.

%d bloggers like this: