Zelený čtvrtek – Missa chrismatis

C130-017-A_Mimořádné zvonění_Zelený čtvrtek - Missa chrismatisMimořádné zvonění v katedrále sv. Víta na Zelený čtvrtek 13. dubna 2017 dopoledne.

V římskokatolické církvi se dopolední mše na Zelený čtvrtek (Missa chrismatis) koná pouze v katedrálách. Sídelní biskup svolává kněze své diecéze a spolu s nimi žehná oleje katechumenů, nemocných a křižmo.

Obnovení kněžských závazků vyplývající ze svátosti svěcení – katedrála sv. Víta

Zelený čtvrtek (latinsky feria quinta hebdomodae sanctae) je podle křesťanské tradice pátým dnem Svatého týdne (počítáno od Květné neděle včetně) a předvečer velikonočního tridua. Český přívlastek zelený vznikl zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek).

Při mši obnoví kněží své závazky vyplývající ze svátosti svěcení. Při bohoslužbě se světí tři druhy olejů – olej křižmo, olej katechumenů a olej nemocných. V liturgii se olej, který je symbolem síly, používá při křtu, biřmování, svátosti pomazání nemocných a při svěcení kněží.

Křižmo

České slovo „křižmo“ označující nejdůležitější liturgický olej nemá nic společného s křížem. Je to odvozenina od latinského chrisma, které opět pochází z řeckého χριω, tj. mazat, pomazat. Důležitost tohoto slova potvrzuje i etymologie jména Kristus (χριστος) a označení křesťané (χριστιανοι), neboť obojí pochází od téhož slovesa. Tato etymologie tedy ozřejmuje účel křižma, tedy pomazání. V řečtině se pro „křižmo“ ale používá označení μυρον, což znamená totéž co „olej“.

V římské církvi je tradičně posvěcení křižma konáno výhradně na Zelený čtvrtek ve zvláštní bohoslužbě zvané Missa chrismatis, kterou celebruje biskup ve své sídelní katedrále a která má být vždy koncelebrována co největším počtem diecézních kněží za asistence jáhnů a lidu. Po bohoslužbě slova nebo v eucharistické modlitbě jsou přineseny nádoby s olejem a balzámem, které biskup spolu smísí. Poté biskup vyzve shromážděné k modlitbě, foukne nad křižmem a pronese anamnetické díkůvzdání. Nato pronáší modlitbu k posvěcení křižma. Přitom mají všichni shromáždění kněží pravou ruku vztaženou ke křižmu. Křižmo je po bohoslužbě rozděleno do válcovitých nádobek s nápisem SC, v nichž je přechováváno. Zároveň se svěcením křižma biskup požehná samostatnými krátkými modlitbami i olej nemocných a olej katechumenů.

Svěcení olejů.

Ve východních církvích je posvěcení křižma vyhrazeno pouze patriarchům. Ekumenický patriarcha cařihradský má privilegium připravovat a rozdělovat křižmo do kterékoli pravoslavné církve. I ortodoxní církve světí křižmo v předvelikonočním týdnu. Naproti tomu arménská (v rámci liturgie se svěcení koná těsně před polibkem pokoje) i koptská církev světí křižmo nepravidelně, podle potřeby a bez vazby na Velikonoce.


Svatovítští zvoníci a zvonířky před dopolední mši na Zelený čtvrtek pravidelně doprovázejí vyzváněním nejdůležitějších zvonů katedrály sv. Víta (letos ovšem mimo zvonu Zikmund), průvod kněží průvod kněží z Arcibiskupského paláce a lidu z Hradčanského náměstí do katedrály sv. Víta a to až po příchod kněží před oltář. Podrobnější rozpis mimořádného zvonění k výše uvedenému svátku naleznete ZDE.


(zpracováno s využitím otevřených a agenturních zdrojů a vlastního archivu, ilustrace – Wikimedia Commons/vlastní archiv, CC-BY-NC-SA)

Vážený čtenáři, děkujeme Vám za Vás komentář.

%d blogerům se to líbí: