Zikmund zazvoní při pohřbu kardinála Miloslava Vlka

Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta ve sobotu 25. března 2017.

V sobotu 25. března proběhne v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha poslední rozloučení s Jeho Eminencí kardinálem Miloslavem Vlkem, emeritním arcibiskupem pražským a primasem českým.

Miloslav Vlk kardinál archiv Miloslava Vlka požehnání od matka.

Miloslav Vlk se narodil 17. května 1932 v jihočeské Líšnici (okres Písek). Po maturitě v roce 1952 mu nebylo dovoleno studovat. Pracoval tedy jako dělník v továrně Motor Union v Českých Budějovicích. Vojenskou základní službu absolvoval v letech 1953-55 ve Dvorech u Karlových Varů. Po absolvování vojenské služby byl v době částečného politického uvolnění přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor archivnictví. Studia zakončil promocí v roce 1960. Poté pracoval jako archivář v Okresním archivu v Třeboni, v Jindřichově Hradci, Okresním a Městském archivu v Českých Budějovicích, kde se později stal ředitelem. V této době publikoval řadu odborných článků v různých časopisech.

Nový pražský arcibiskup Miloslav Vlk se ujal svého úřadu při slavnostní bohoslužbě v katedrále sv. Víta – na sn.: Arcibiskup Miloslav Vlk a kardinál František Tomášek (vlevo) během bohoslužby.

V roce 1964 se mu podařilo zahájit studium na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen 23. června 1968 v Českých Budějovicích. Vzápětí jej tehdejší českobudějovický biskup Josef Hlouch, který se po osmnácti letech směl vrátit do diecéze, jmenoval svým sekretářem. Jeho vliv a pastorační působení však vadilo tehdejším politickým autoritám, proto byl v roce 1971 přeložen do malých farností, nejdříve na Šumavu – Lažiště a Záblatí (roku 1971). Po šestnácti měsících v roce 1972 se za trest stěhuje do Rožmitálu pod Třemšínem, kde působí sedm let. Zde mu byl v roce 1978 odňat tzv. „státní souhlas“ k veřejnému výkonu kněžské služby.

Kardinál Miloslav Vlk s papežem Janem Pavlem II. v katedrále sv. Víta.

Byl proto nucen hledat si „civilní“ zaměstnání. Jako jiní potrestaní kněží přijal práci umývače výkladních skříní u pražského podniku Úklid a později si ze zdravotních důvodů našel práci archiváře ve Státní bance československé. Deset let žil v Praze, jako kněz tajně pracoval v malých skupinách věřících.

Dne 1. ledna 1989 mu byl vrácen „státní souhlas“ a stal se farářem na Klatovsku – v Žihobcích a Bukovníku, později v Čachrově, Javorné, Železné Rudě, Běšinách a Strážově na Šumavě. 14. února 1990 byl jmenován českobudějovickým biskupem (biskupské svěcení 31. března 1990), 27. března 1991 pražským arcibiskupem a českým primasem, nástupcem kardinála Františka Tomáška. Od roku 1991 do roku 2000 byl předsedou biskupské konference, nejprve v ČSFR, později České biskupské konference.

Kardinál Miloslav Vlk s prezidentem Václavem Havlem.

Dne 26. listopadu 1994 ho papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem. V letech 1993–2001 byl předsedou Rady evropských biskupských konferencí (CCEE). Od roku 1994 je členem Papežské rady pro sdělovací prostředky a Kongregace pro východní církve. V dubnu 2005 se účastnil konkláve ve Vatikánu, kde sbor kardinálů zvolil nového papeže Benedikta XVI.

V květnu roku 2007 dosáhl kardinál Vlk 75 let věku a v souladu s církevním právem nabídl do rukou papeže Benedikta XVI. svou rezignaci. Papež mu prodloužil výkon funkce pražského arcibiskupa na další dva roky. Dne 13. února 2010 přijímá papež Benedikt XVI. rezignaci kardinála Vlka na pastorační vedení pražské arcidiecéze z důvodů dosažení stanovené věkové hranice.

Kardinál Miloslav Vlk je nositelem řady ocenění. V roce 1999 obdržel vysoké státní vyznamenání Spolkové republiky Německo „Velký kříž za zásluhy“ (Grosses Verdienstkreuz). Roku 2002 mu prezident Václav Havel propůjčil řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. V roce 2001 obdržel čestnou medaili Tomáše Garrigua Masaryka od Masarykova demokratického hnutí a mezinárodní cenu města Görlitz – „Brückepreis“. V roce 2006 obdržel ocenění orga­nizace Ackermann Gemeinde, která pracuje pro uzdravení paměti Čechů a Němců, na jejich vzájemném smíření a spolupráci. Kardinál Vlk je nositelem řady dalších ocenění a uznání mnoha dalších institucí.

Kardinál Miloslav Vlk v katedrále sv. Víta.

Kardinálu Vlkovi byla udělena také řada čestných doktorátů. V letech 1992-1993 mu byly uděleny 3 čestné doktoráty: na Illinois Benedictine College a na University of St. Thomas v USA a čestný doktorát teologie na univerzitě v bavorském Pasově. V roce 2001 obdržel čestný doktorát Papežské teologické akademie v polském Krakově a v roce 2002 čestný doktorát Opolské univerzity rovněž v Polsku.

Obdržel čestné občanství měst Rožmitál pod Třemšínem (1992), Cedar Rapids/USA (1992), Baltimore/USA (1992), Třeboň (1996) a Klodzko/PL (5. 10. 1996), Roudnice nad Labem (1997), Mníšek pod Brdy (1998) a Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (2010).

Kardinál Miloslav Vlk zemřel dne 18. března 2017 ve věku nedožitých 85 let.


Pohřeb v katedrále sv. Víta začíná v 11.00 hodin v sobotu 25. března 2017. Hlavní celebrantem bude J. Em. Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský, metropolita a primas český. Pohřbu se mimo jiné účastí i německý emeritní arcibiskup v Kolíně nad Rýnem kardinál Joachim Meisner a emeritní arcibiskup krakovský kardinál Stanislaw Dziwisz (bývalý osobní sekretář papeže Jana Pavla II) a bangkokský arcibiskup kardinál Francis Xavier Kriengsak Kovitvanit, představitel Hnutí fokoláre. Po skončení zádušní mše sv. budou následovat obřady posledního rozloučení, které povede Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký. Homilii pronese Mons. František Radkovský, emeritní biskup plzeňský.

Svatovítští zvoníci v hluboké úctě a se smutkem v srdci doprovodí pohřební obřady zvukem katedrálních zvonů včetně majestátního zvonu Zikmund.

Podrobnější rozpis mimořádného zvonění k výše uvedenému svátku naleznete ZDE. 


(zpracováno s využitím otevřených zdrojů, AP  a vlastního archivu, ilustrace – Wikimedia Commons/vlastní archiv, CC-BY-NC-SA)

Vážený čtenáři, děkujeme Vám za Vás komentář.

%d blogerům se to líbí: