Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta v pondělí 7. března 2016.

U příležitosti 410. výročí úmrtí Zbyňka Berku z Dubé, 10. pražského arcibiskupa a 25. velmistra řádu Křižovníků s červenou hvězdou, bude kardinál Dominik Duka OP, sloužit v pondělí 7. března 2016 od 18.00 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha requiem.

Zbyňek Berka z Dubé, 10. pražský arcibiskup (1592–1606) a 25. velmistr řádu Křižovníků s červenou hvězdou (1592–1606).

Arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé (1551 – 6. března 1606) byl prvním z řady velmistrů – arcibiskupů, který nebyl, jako jeho předchůdci, nejprve velmistrem a pak teprve arcibiskupem. On se až jako arcibiskup, po dohodě s císařem Rudolfem II., stal křižovníkem a byl postulován na úřad velmistra, čímž byla na období vlády jeho a dalších tří velmistrů poněkud podvázána svoboda volby velmistra. Jako arcibiskup vymohl pro sebe a své nástupce na svatovojtěšském stolci knížecí titul, připravoval beatifikaci svaté Zdislavy z Lemberka, podařilo se mu svolat provinční sněm, kde byly konečně vyhlášeny dekrety tridentského koncilu. Jako velmistr prokázal svou péči o řád přestavěním původní demolované tvrze v Dobřichovicích na zámek.

Zbyněk Berka pocházel ze známého českého rodu Ronovců. Roku 1569 studoval na univerzitách v Praze, Olomouci a v Dillingen, 1580 zapsán na univerzitě v Krakově a tam získal i gradus licenciáta teologie. Na kněze byl vysvěcen v Praze roku 13. října 1576. Roku 1575 se stal s papežským dispenzem olomouckým kanovníkem, také kanovníkem na Vyšehradě, proboštem v Litoměřicích, v Oettingen a v Řezně (tam byl i arcijáhnem) a kanovníkem Salzburským (1585). V letech 1577–1583 byl olomouckým kapitulním proboštem. 8. III. 1585 byl jmenován papežem Řehořem XIII. apoštolským protonotářem. V dubnu 1582 jej papež jmenoval administrátorem biskupství řezenského. R. 1590 se stal také velmistrem řádu křižovníků s červenou hvězdou. Byl v pořadí třetím mužem, který spojil úřady arcibiskupa pražského a velmistra Křižovníků s červenou hvězdou. Od jeho osoby byly tyto úřady spojeny formální personální unií, kdy se arcibiskup pražský automaticky stával též velmistrem řádu. Řád fungoval jako hlavní finanční opora v husitských válkách zchudlého pražského arcibiskupství až do 1694, kdy zemřel poslední arcibiskup-velmistr a propojení řádu a arcibiskupství zaniklo.

Pražským arcibiskupem byl jmenován Rudolfem II. již v prosinci roku 1592, ale papežské potvrzení přišlo až v červnu 1593. Biskupské svěcení přijal 10. října 1593, jeho světitelem byl nuncius Cesare Speciano. Rudolf II. udělil majestátem z 15. června 1603 jemu i jeho nástupcům knížecí titul.

V roce 1605 svolal na žádost papeže Klementa VIII. do Prahy arcidiecézní synodu. Konala se ve dnech 28.–30. září.[1] Pravděpodobně se jí zúčastnil i olomoucký biskup František kardinál z Ditrichštejna, který její závěry přijal i pro olomouckou diecézi, je označována i jako synoda provinční. Jejím cílem bylo prodiskutovat zásadní praktické otázky související se zaváděním reforem tridentského koncilu.

Poznámka: Někdy bývá Zbyněk Berka uváděn jako kardinál. Podle některých ho kardinálem jmenoval papež Pavel V., ale zemřel dřív (6. března 1606), než mu byl doručen kardinálský klobouk. Podle jiných ho papež Pavel V. pouze hodlal roku 1606 jmenovat kardinálem. Vyskytl se i názor, že možná byl jmenován kardinálem in pectore (tj. tajně), jeho jméno totiž nebylo nikdy zveřejněno („nominatus, non publicatus“). Každopádně ho za kardinála považovat nelze a neměl by tak být označován.

Smutečním zvoněním před zahájením requiem si svatovítští zvoníci a zvonířky připomenou osobnost, která se významně zapsala do dějin českého národa. Podrobnější rozpis tohoto mimořádného zvonění naleznete ZDE.

(zpracováno s využitím otevřených zdrojů a vlastního archivu, ilustrace – Wikimedia Commons/vlastní archiv, CC-BY-NC-SA)