Tag Archives: Karel IV.
Výročí přenesení ostatků sv. Václava – 1084 let
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta v pátek 4. března 2022.
Za svatého Václava byl první pražský kostel Panny Marie již součástí předhradí, hlavním kostelem byla bazilika sv. Jiří, kam nechal Václav I. přenést ostatky své babičky sv. Ludmily. Ke stavbě nového, již třetího kostela Václav přistoupil asi v roce 929 na základě státního daru, ostatku paže sv. Víta, který obdržel od východofranského krále Jindřicha Ptáčníka. Významné bylo zřejmě i místo v horní části opevněného hradiště, na třetím nádvoří, dodnes nejvýznamnější části Hradu. Neověřený zůstává předpoklad, že rotunda byla postavena u posvátného pahorku Žiži a kamenného knížecího stolce (nastolovacího trůnu).
Výročí přenesení ostatků sv. Václava – 1079 let
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta v sobotu 4. března 2017.
Za svatého Václava byl první pražský kostel Panny Marie již součástí předhradí, hlavním kostelem byla bazilika sv. Jiří, kam nechal Václav I. přenést ostatky své babičky sv. Ludmily. Ke stavbě nového, již třetího kostela Václav přistoupil asi v roce 929 na základě státního daru, ostatku paže sv. Víta, který obdržel od východofranského krále Jindřicha Ptáčníka. Významné bylo zřejmě i místo v horní části opevněného hradiště, na třetím nádvoří, dodnes nejvýznamnější části Hradu. Neověřený zůstává předpoklad, že rotunda byla postavena u posvátného pahorku Žiži a kamenného knížecího stolce (nastolovacího trůnu).
Výročí přenesení ostatků sv. Václava – 1078 let
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta v pátek 4. března 2016.
Za svatého Václava byl první pražský kostel Panny Marie již součástí předhradí, hlavním kostelem byla bazilika sv. Jiří, kam nechal Václav I. přenést ostatky své babičky sv. Ludmily. Ke stavbě nového, již třetího kostela Václav přistoupil asi v roce 929 na základě státního daru, ostatku paže sv. Víta, který obdržel od východofranského krále Jindřicha Ptáčníka. Významné bylo zřejmě i místo v horní části opevněného hradiště, na třetím nádvoří, dodnes nejvýznamnější části Hradu. Neověřený zůstává předpoklad, že rotunda byla postavena u posvátného pahorku Žiži a kamenného knížecího stolce (nastolovacího trůnu).
Na nové varhany katedrály sv. Víta může přispět každý
Držitelé klíčů ke korunovačním klenotům se setkají kvůli novým varhanám pro katedrálu. Připravují také výzvu pro všechny občany, aby se do sbírky na nové varhany zapojili. Nový nástroj by mohl v 21. století být definitivní tečkou za dostavbou katedrály, která nyní patří církvi i státu zároveň. Iniciátoři tohoto projektu by nový nástroj chtěli v katedrále mít v roce 2018, v roce 100. výročí vzniku samostatného československého státu.
Katedrála sv. Víta nové varhany dostane
Ke stému výročí založení Československa, které oslavíme v roce 2018, bude obdarován jeden z hlavních symbolů státnosti – katedrála sv. Víta. Dostane nové varhany. Dosavadní romantické varhany od Josefa Mölzera na Wohlmutově kruchtě nad chórovou kaplí prý zvukově dostačují pouze pro starou část katedrály.
Výročí přenesení ostatků sv. Václava – 1077 let
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta ve středu 4. března 2015.
Za svatého Václava byl první pražský kostel Panny Marie již součástí předhradí, hlavním kostelem byla bazilika sv. Jiří, kam nechal Václav I. přenést ostatky své babičky sv. Ludmily. Ke stavbě nového, již třetího kostela Václav přistoupil asi v roce 929 na základě státního daru, ostatku paže sv. Víta, který obdržel od východofranského krále Jindřicha Ptáčníka. Významné bylo zřejmě i místo v horní části opevněného hradiště, na třetím nádvoří, dodnes nejvýznamnější části Hradu. Neověřený zůstává předpoklad, že rotunda byla postavena u posvátného pahorku Žiži a kamenného knížecího stolce (nastolovacího trůnu).
RSS - Posts
Nahrávání ...
