Tag Archives: sv. Václav
Výročí přenesení ostatků sv. Václava – 1084 let
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta v pátek 4. března 2022.
Za svatého Václava byl první pražský kostel Panny Marie již součástí předhradí, hlavním kostelem byla bazilika sv. Jiří, kam nechal Václav I. přenést ostatky své babičky sv. Ludmily. Ke stavbě nového, již třetího kostela Václav přistoupil asi v roce 929 na základě státního daru, ostatku paže sv. Víta, který obdržel od východofranského krále Jindřicha Ptáčníka. Významné bylo zřejmě i místo v horní části opevněného hradiště, na třetím nádvoří, dodnes nejvýznamnější části Hradu. Neověřený zůstává předpoklad, že rotunda byla postavena u posvátného pahorku Žiži a kamenného knížecího stolce (nastolovacího trůnu).
Výročí přenesení ostatků sv. Václava – 1079 let
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta v sobotu 4. března 2017.
Za svatého Václava byl první pražský kostel Panny Marie již součástí předhradí, hlavním kostelem byla bazilika sv. Jiří, kam nechal Václav I. přenést ostatky své babičky sv. Ludmily. Ke stavbě nového, již třetího kostela Václav přistoupil asi v roce 929 na základě státního daru, ostatku paže sv. Víta, který obdržel od východofranského krále Jindřicha Ptáčníka. Významné bylo zřejmě i místo v horní části opevněného hradiště, na třetím nádvoří, dodnes nejvýznamnější části Hradu. Neověřený zůstává předpoklad, že rotunda byla postavena u posvátného pahorku Žiži a kamenného knížecího stolce (nastolovacího trůnu).
Výročí přenesení ostatků sv. Václava – 1078 let
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta v pátek 4. března 2016.
Za svatého Václava byl první pražský kostel Panny Marie již součástí předhradí, hlavním kostelem byla bazilika sv. Jiří, kam nechal Václav I. přenést ostatky své babičky sv. Ludmily. Ke stavbě nového, již třetího kostela Václav přistoupil asi v roce 929 na základě státního daru, ostatku paže sv. Víta, který obdržel od východofranského krále Jindřicha Ptáčníka. Významné bylo zřejmě i místo v horní části opevněného hradiště, na třetím nádvoří, dodnes nejvýznamnější části Hradu. Neověřený zůstává předpoklad, že rotunda byla postavena u posvátného pahorku Žiži a kamenného knížecího stolce (nastolovacího trůnu).
Slyšeli jsme při kázání kardinála Dominika Duky OP k výročí přenesení ostatků sv. Václava
Kardinál Duka již tradičně sloužil 4. března 2015 k připomenutí výročí přenesení ostatků sv. Václava mši ve svatováclavské kapli v katedrále sv. Víta. V kázání upozornil mimo jiné na to, že ačkoli někteří se nám snaží podsunout, že český stát je bezkonfesní, jsme státem, který byl vybudován na ideji křesťanství prosazované sv. Václavem. “V ústavě se hlásíme ke svým kořenům, a jestli se k nim chceme hlásit i nadále, nemůžeme se vzdát křesťanství, svatého Václava, ani Jana Nepomuckého. To bychom se potom vzdali pramene, z kterého tato zem žije“, připomenul. “Jako opravdový vévoda věděl, že slib se musí dodržet“, odmítl také kardinál Duka častou kritiku svatého Václava, který měl údajně příliš sklánět hlavu před svými západními sousedy.
Výročí přenesení ostatků sv. Václava – 1077 let
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta ve středu 4. března 2015.
Za svatého Václava byl první pražský kostel Panny Marie již součástí předhradí, hlavním kostelem byla bazilika sv. Jiří, kam nechal Václav I. přenést ostatky své babičky sv. Ludmily. Ke stavbě nového, již třetího kostela Václav přistoupil asi v roce 929 na základě státního daru, ostatku paže sv. Víta, který obdržel od východofranského krále Jindřicha Ptáčníka. Významné bylo zřejmě i místo v horní části opevněného hradiště, na třetím nádvoří, dodnes nejvýznamnější části Hradu. Neověřený zůstává předpoklad, že rotunda byla postavena u posvátného pahorku Žiži a kamenného knížecího stolce (nastolovacího trůnu).
RSS - Posts
Nahrávání ...
