Tag Archives: Svatovítští zvoníci
Requiem za kardinála Tomáška
Ekumenická bohoslužba za popravené, umučené a zemřelé politické vězně
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta v neděli 5. března 2017.
Ekumenická bohoslužba za popravené, umučené a zemřelé politické vězně, která se v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha koná 5. března 2017 od 14.00 hodin, završí tradiční festival Mene Tekel. Budou během ní čteny dopisy dětí jejich vězněným rodičům. Bohoslužbu bude sloužit kardinál Dominik Duka OP.
Ekumenická bohoslužba za popravené, umučené a zemřelé politické vězně
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta v neděli 28. února 2016.
Ekumenická bohoslužba za popravené, umučené a zemřelé politické vězně, která se v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha koná 28. února 2016 od 14.00 hodin, završí tradiční festival Mene Tekel. Budou během ní čteny dopisy dětí jejich vězněným rodičům.
Bohoslužbu budou sloužit kardinál Dominik Duka OP společně spolu se Svjatoslavem Ševčukem, vyšším archieparchou kyjevsko-haličským a archieparchou kyjevským v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha od 14.00 hodin ekumenickou bohoslužbu za popravené, umučené a zemřelé politické vězně. Kázání přednese biskup Václav Malý.
Requiem za kardinála Tomáška
Ze života svatovítských zvoníků – Lysolajský běh
7. Lysolajský běh ve čtvrtek 11. června 2015 za účasti několika katedrálních zvoníků
To, že zvonění na svatovítské zvony je také poměrně fyzicky náročnou činností, většinu lidí nepřekvapí. Není tedy nijak mimořádné, když zvoníky z nejznámějšího českého kostela potkáte při různých sportovních činnostech, ať jde o plavání, cyklistiku, lyžování atp. Řada se jich účastní i závodů běžeckých, a to s důstojným umístěním ve výsledkové listině.
Svatovítský zvon připomene oběti tragédie v Uherském Brodě
Ekumenická bohoslužba za popravené, umučené a zemřelé politické vězně
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta v neděli 1. března 2015.
Ekumenická bohoslužba za popravené, umučené a zemřelé politické vězně, která se v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha koná 1. března 2015 od 14.00 hodin, završí tradiční festival Mene Tekel. Budou během ní čteny dopisy dětí jejich vězněným rodičům.
Bohoslužbu budou sloužit kardinál Dominik Duka OP společně se synodním seniorem Českobratrské církve evangelické Joelem Rumlem, patriarchou Církve československé husitské Tomášem Buttou, biskupem Jednoty bratrské Janem Klasem a biskupem Slezské církve evangelické Janem Waclawkem. Kázání přednese prof. Petr Piťha.
Během bohoslužby zazní fanfáry v podání Pražských katedrálních žesťů. Účinkují: Vladislav Kozderka a Josef Zámečník — trubky, Josef Kšica varhany, přednes žalmu katedrální kantor — Jakub Hrubý, varhanní Postludium — Josef Kšica — varhany.
Noc kostelů 2013 – dotkněte se katedrálních zvonů
Katedrála sv. Víta se v pátek 24. května 2013 již čtvrtý rok otevře na celý večer veřejnosti v rámci Noci kostelů. Chcete se podívat zblízka na zvony katedrály sv. Víta, vystoupat 197 schodů až do horní zvonice, pokochat se neobvyklým pohledem na noční Prahu? Jestliže máte chuť a sílu, pak vás svatovítští zvoníci rádi přivítají ve věži katedrály sv. Víta.
Na Noc kostelů zve srdečně také pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP:
„Vážení a milí návštěvníci Noci kostelů, rád vás v pátek 24. května přivítám v křesťanských chrámech a kostelech nejen v Praze, ale v celé České republice. Tato noc může být připomínkou velikonoční noci, noci osvobození a noci světla, které dává možnost nalézt a porozumět smyslu vesmíru a života každého z nás. Více než já vám bezpochyby poví architektura a umění, které po věky hovoří k návštěvníkům kostelů. Vašimi průvodci ovšem budou také samotní organizátoři, kteří vás uvítají a kterým jsem za jejich službu a spolupráci velmi vděčný“.
Kardinál Dominik Duka OP, arcibiskup pražský, osobně pozdraví návštěvníky svatovítské katedrály ve 21.00 hodin.
První Noc kostelů (Lange Nacht der Kirchen) se uskutečnila v roce 2005 ve Vídni. V průběhu následujících čtyřech let se spontánně rozšířila do celého Rakouska. V roce 2009 přeskočila jiskra této akce přes naše hranice a zapojily se do ní kostely v Brně a Plzni. V loňském roce se do Noci kostelů zapojilo více než 1200 kostelů. O mimořádném zájmu veřejnosti svědčí i více než 400 000 návštěvnických vstupů.
Každým rokem navštíví za jediný večer zvonici katedrály sv. Víta kole 3000 návštěvníků. Máte-li zájem, nenechávejte návštěvu na poslední chvíli. Prohlídky s výkladem, který poskytnou katedrální zvoníci, začnou po skupinách od 19:00 během celého večera.
Navštivte katedrálu a dotkněte se katedrálních zvonů!
Blíže o Noci kostelů naleznete na stránkách www.nockostelu.cz
Zvony svatovítské katedrály oznámí zvolení nového papeže
Zvoníci katedrály sv. Víta jsou připraveni oznámit zvolení nového papeže. Po signálu bílého kouře vycházejícího ze speciálního komína Sixtinské kaple se zvony katedrály postupně rozezní, aby ohlásily zvolení nového papeže. Na konec zazní 266 úderů zvonu Zikmund na počest 266. papeže v historii.
K nejvýznamnějším událostem, při kterých zvoní zvony, patří i zvolení nového papeže. Pražští svatovítští zvoníci, kteří tuto situaci zažili před osmi lety, se na tu současnou mimořádně těší. Nejen, že mají „své želízko v ohni“, kardinála Dominika Duku OP, ale bude to i poprvé po téměř sto letech, kdy bude moci zvonit i celá zvonová sestava katedrálních zvonů.
Společenství 15 katedrálních zvoníků a zvonířek má od úterního odpoledne pomyslně upřeny zraky na střechu Sixtinské kaple ve Vatikánu. Po objevení se signálu bílého kouře, který znamená, že volba nového papeže byla úspěšná, v nejkratším možném termínu postupně rozezní všechny katedrální zvony. Na konec zvonění samostatně zazní 266 úderů zvonu Zikmund na počest 266. papeže v historii a Praze tím oznámí „Habemus Papam“.
Délku existence katolické církve si nejlépe uvědomíme porovnáním se stářím zvonů katedrály sv. Víta. Nejstarší zvon, který bude nyní zvonit, je zvon Václav z roku 1542, jenž zcela jistě zvonil i při zvolení
221. papeže Julia III. v roce 1550. To znamená, že „pamatuje“ zvolení pouhých 45 papežů z dlouhé řady dosavadních 265 nejvyšších představitelů katolické církve. Papežové jsou považováni za nástupce apoštola Petra, který byl v letech 32 až 67 n.l. prvním biskupem města Říma. Titul papež začal oficiálně používat až Siricius v letech 384 až 399.