Pražští zvoníci svatovítští

Velký pátek je dnem, kdy si křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se nejen v tento čas konají obřady. V evangelických rodinách sváteční den zpěvu pašijových písní a modliteb, den bez práce i bez obyčejů, čas pozastavení všeho vnějšího běhu světa, jaký každoročně pociťujeme podobně v den úmrtí nejdražších. Žádné zvony nejsou slyšet, jejich „duše“ jsou od Zeleného čtvrtku v Římě. Velký pátek, který se i v České republice zařadil mezi státní svátky, je v katolické církvi dnem nejhlubšího smutku a největšího půstu v roce.

V křesťanském kalendáři je Velký pátek (lat. dies passionis Domini) pátkem před Velikonocemi, součást Svatého týdne a velikonočního tridua. Tento den je připomínkou smrti Ježíše Krista na kříži. V západních církvích může Velký pátek připadnout na období od 20. března do 23. dubna včetně. V katolické liturgii se čtou z Písma Janovy pašije často podané dramaticky nebo hudebně. Obřady pokračují přímluvnou modlitbou za církev, za papeže, za služebníky církve a za všechny věřící, za katechumeny, za jednotu křesťanů, za židy, za ty, kdo věří v Boha, ale nevěří v Krista, za ty, kdo nevěří v Boha, za politiky a státníky, za ty, kdo trpí. Vrcholem obřadů je uctívání kříže. Eucharistie se v tento den neslaví. Podává se však svaté přijímání (z hostií, jež byly proměněny na Zelený čtvrtek). Na Velký pátek se papež modlí Křížovou cestu v římském Koloseu.

Pravoslavní též eucharistii neslaví, ale třikrát se během dne scházejí k modlitbě. Velký pátek je jedním ze dnů přísného půstu. Zvláštní bohoslužby se ovšem konají i v protestantských církvích.

Asi čtyřicet států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu, mezi nimi například Austrálie, Brazílie, Kanada, Německo, Spojené království, Slovensko a od roku 2016 Česko. V Rakousku mají nárok na den volna pouze evangelíci, starokatolíci a metodisté. Ve většině německých spolkových zemí platí na Velký pátek (podobně jako v Den národního smutku) zákaz pořádání tanečních slavností a sportovních akcí.

Ukřižování – Giotto di Bondone (1266–1337).

Pranostiky

• Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
• Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
• Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.
• Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.
• Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.

Tradice

• Velký pátek, den Kristova ukřižování, je v lidových pověrách spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve.

Ukřižování – Robert Campino (1375/1379–1444).