Pohřeb Mons. Pavla Kučery

C130-014A_MIMzvoneni_2016-03-07_pohreb_Mons._Pavla_Kucery_Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta ve středu 2. března 2016.

Ve středu 24. února 2016 ukončil své pozemské putování a odešel, aby co svět dát nemůže, přijal z rukou svého Pána jeho věrný služebník. Na poslední cestě jej vyprovodili i zvoníci sv. Víta smutečním souzvukem zvonů Jan, Josef a Dominik.

C130-014B_MIMzvoneni_2016-03-07_pohreb_Mons._Pavla_Kucery_Mons. Pavel Kučera, papežský prelát a kanovník pražské metropolitní kapituly se narodil se 27. května 1932 v Praze, po maturitě na střední škole začal pracovat jako dělník v továrně, později na stavbě, a tajně se přitom připravoval na kněžství.  V listopadu 1962 byl vysvěcen na jáhna, a když se mu podařilo dostat se do zahraničí, dokončil v Itálii svou teologickou formaci, v roce 1965 přijal v diecézi Augsburg kněžské svěcení a byl uvolněn pro pastoraci mezi krajany, kteří z různých důvodů museli opustit Československo. Od roku 1967 sídlil nedaleko Norimberku, poblíž utečeneckého tábora v Zirndorfu, a poskytoval pomoc hmotnou, často i finanční, především však psychickou a duchovní všem, kdo potřebovali.

Papež Jan Pavel II. mu v roce 1987 udělil titul Monsignore a v roce 1992 ho jmenoval čestným papežským prelátem. V letech 1991-2006 pracoval z pověření biskupské konference v Německu jako delegát pro duchovní správu krajanů. Přestože v té době už mohl znovu navazovat častější kontakty s domovem svého mládí a prezident ČR v roce 2000 ocenil jeho záslužnou činnost udělením Medaile za zásluhy II. stupně, když dosáhl důchodového věku, zatoužil vrátit se domů.

V roce 2007 byl jmenován kanovníkem pražské metropolitní kapituly, a když dosáhl 80. roku svého věku, udělil mu v roce 2012 pražský arcibiskup „za zásluhy v boji za svobodu a proti totalitě během exilu a za jeho mimořádně účinnou humanitární pomoc uprchlíkům“ stříbrnou Svatovojtěšskou medaili Arcibiskupství pražského a v následujícím roce 2013 zlatou Pamětní medaili svatých Cyrila a Metoděje.

Vážné onemocnění se závěrečným devíti měsíčním upoutáním na lůžko mu poskytlo příležitost připravovat se na setkání s tím, v jehož službě setrval 50 let svého kněžského života, a se svými přáteli z mládí, které se mu po víc než půl století trvající nepřítomnosti nepodařilo zastihnout, protože ho už předešli na věčnost.

 

Smuteční bohoslužbu celebroval Mons. Václav Malý, titulární biskup marcelliánský, pomocný biskup pražský a probošt Metropolitní kapituly u sv. Víta.

 

Smuteční oznámení najdete ZDE.

Vážený čtenáři, děkujeme Vám za Vás komentář.