Latinské zkratky a nápisy na církevních a světských stavbách

260-003_Latiské_zkratky_460x300Zkratky, symboly, slova a nápisy, s nimiž se na církevních i světských (profánních) památkách často setkáváme, mají ustálený význam, některé nám pomáhají odlišit tvůrce díla – umělce od objednavatele, od toho, na jehož náklad dílo vzniklo, kreslíře předlohy grafického listu, rytce nebo litografa apod. Jsou většinou latinské, takže v minulosti, kdy latina patřila ke všeobecnému vzdělání, byly mezinárodně srozumitelné. Jejich znalost nám i dnes mnohé ozřejmí a přispěje k hlubšímu poznání a pochopení památky.

Při čtení je třeba pamatovat, že v latině je pro velké V i U stejné písmeno tvaru V (VIVVS – vivus = živý, AVVS – avus = děd), které má v chronogramu stejnou platnost římské číslice V = 5, ale vyžaduje podle znění slova odlišnou výslovnost.

Dále C před měkkými samohláskami – e, i ale také ae, oe – se čte C (CICERO – Cicero, COECVS – od cékus = slepý, ECCE – ekce = ejhle), kdežto před samohláskou tvrdou – a, o, u – a před souhláskou se vyslovuje jako K (CATO – Kato, CVRA – kura = péče), AE a OE se vyslovuje přibližně jako ä, ö, tedy všeobecně e, jak bylo uvedeno výše, skupiny TI + samohlásku – TIA, TIE, TIO, TIV čteme jako ci (ETIAM – ecijam = také, PORTIVS – Porcijus, římské jméno, ale TVTIVS, druhý stupeň od TVTVS – tutus = bezpečný, jistý, se vyslovuje tutýjus : je to také značka visacího zámku);  DI, TI, NI zní dy, ty, ny (v latině se neměkčí – DISTINCTVS – dystynktus = rozdělený, rozlišený, NIHIL – nyhyl = nic).

Klasická latina také nemá písmena CH a Y a setkáme-li se s nimi, okamžitě napovídají, že jde o slovo řeckého původu, latinou přejaté, nebo se Y může objevovat ve středověké latině.

A  abbas – opat (v kryptogramech a monogramech opatů na klášterních stavbách a předmětech, zpravidla předposlední písmeno).

A.D. – Anno Domini – Léta Páně (LP + letopočet) – ve významu roku od narození Ježíše Krista.

AEDIFICAT  (édyfikat) – postavil.

AEDIFICATVM  (édyfikátum) – postaveno (v latině velké V a velké U se píší stejně)

AMDG (někdy OAMDG) – Ad Maiorem Dei Gloriam  (Omnia Ad Maiorem Dei Gloriam). Pro větší slávu Boží (Vše pro větší slávu Boží). Zkratka latinské devízy jezuitského řádu – na jezuitských stavbách a předmětech.

A. R. D – Admodum Reverens  Dominus – Veledůstojný  pán  (na  náhrobku  před  jménem  příslušníka  premonstrátského  řádu)

AVE – Buď zdráv – byl běžný římský pozdrav při setkání

AVE MARIA – Zdrávas Maria! – slova, jimiž při zvěstování narození Krista pozdravil archanděl Gabriel Pannu Marii (na gotických obrazech Zvěstování bývají tato slova napsána na mluvící pásce)

del., delin., Delineavit – nakreslil a jméno umělce, který nakreslil rytci předlohu (dole na starých grafických listech)

D. O. M. – Deo Optimo Maximo – Bohu nejlepšímu, největšímu (v začátcích náhrobních a pamětních nápisů, počínajíc renesancí)

D. S. – Dis Manibus – Duším zemřelým, podsvětnímu božstvu (obvyklá zásvětní formule v záhlaví latinských náhrobních nápisů)

ECCE  AGNVS  DEI  (ekce ágnus dejí)  – Ejhle Beránek Boží – (nápis na stuze kolem kříže sv. Jana Křtitele, u jehož nohou leží beránek)

ERECTVM  (erektum) – zbudováno (vyzdviženo, vztyčeno)

EREXIT – zbudoval a jméno toho, kdo dílo objednal a financoval

ETC. – (et cetera) – a tak dále – (např. jestliže jmenovaná osoba má ještě další tituly, které se v nápisu neuvádějí)

EVECTVM – povýšeno (vyzdviženo) – např. povýšení kostela sv. Vavřince a sv. Zdislavy (Jablonné v Podještědí) na basiliku minor papežem Janem Pavlem II. :

HOC SS. LAURENTII ET ZDISLAVAE SANCTUARIUM AD BASILICAE MINORIS GRADUM DIGNITATEMQUE A SUMMO PONTIFICE IOANNE PAULO II. EVECTVM  EST  A.D. 1996

exc., excud. – excudit (exkúdit) – vytiskl a jméno vydavatele

FIERI  FECIT (fijerí fécit) – dal udělat a jméno objednavatele díla

FRA – frater – bratr (před jménem člena duchovního řádu)

FVND., FVNDATVM  (fundátum) – založeno

FVNDATOR  (fundátor) – zakladatel

FVNDAVIT  (fundávit)  –  založil

H. C. – Honoris  CausaPro  poctu, kvůli poctě (Výraz vyjadřuje ocenění  osobních  zásluh.)

H. S. E. – Hic Situs  Est – Zde leží, zde je pohřben (běžně užíváno  na  římských  náhrobních  nápisech)

I. C. N. – In  Christi  Nomine – Ve  jménu Ježíše Krista

IHS – zkratka  Iesus Hominum Salvator – monogram Kristův = Ježíš Spasitel lidí, lidstva (nad srdcem se třemi hřeby častý na jezuitských stavbách).

Existuje ještě několik interpretací

a) IESUM  HABEMUS  SOCIUM – Ježíše máme za spojence,

b) IN  HOC  SALUS – V tomto spása,

c) IN  HOC  SIGNO  (VINCES) – V tomto znamení (zvítězíš).

I. H. S. V. – In Hoc Signo  Vinces     = V tomto znamení zvítězíš

ICHTHYSI C Q U S  –  řecké znění slova ryba – jeden z nejstarších křesťanských symbolů, zároveň symbolizuje složeninu počátečních písmen řeckých slov: Iesús Christos Theú Hyios Sótér  – Ježíš Kristus, Boží Syn, Spasitel

I. N. D. – In Nomine Domini (Dei) = Ve  jménu  Páně  (Božím)

IN  MEMORIAMNa  paměť  –  vyznamenání udílené i. m. = jako posmrtná pocta

INRI – zkratka Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum (= Ježíš Nazaretský, král židovský) – zpravidla na nápisové bláně nebo na tabulce nad Ukřižovaný (tzv. titulus)

inv., Invenit – vytvořil   (dílo použité za předlohu grafického listu)

lit., Lithographiert  (litografírt) – litografoval

M. – mater – matka – před jménem řeholnice

M. – martyr – mučedník – za jménem světce (S. FLORIANVS M. = Sanctus Florianus martyr – svatý Florián – mučedník)

MR   ΘU    (řec.  Méter  Theú)  –  Matka  Boží

O.   a další písmena za jménem řeholníka  (také na náhrobcích) značí  ordo – řád (v 2.pádě  ordinis), např. O.S.B.– Ordinis Sancti Benedicti – řádu sv. Benedikta

O.V.P.   zakončovací zkratka na náhrobních nápisech – Odpočívej  v pokoji  (téhož  významu  jako  R.I.P.)

P. – pater – otec, před jménem kněze nebo řeholníka

PAX  – pokoj, mír

PAX VOBIS – Pokoj vám (nad hřbitovní bránou)

pinx., Pinxit – namaloval (často za jménem umělce)

QVIS VT DEVS – Kdo je jako Bůh (nápis na štítu archanděla Michaela)

R.D.  –  Reverens Dominus   – (Důstojný pán) na náhrobku před jménem příslušníka premonstrátského řádu

REN., RENOV., RENOVATVM – obnoveno, renovováno a letopočet, který je tedy rokem obnovy, nikoli vzniku díla

RESTAVRATVM  (restaurátum) – obnoveno

RESTAVRAVIT  (restaurávit) – obnovil

R.I.P.  –  REQVIESCAT  IN  PACE  (rekvijeskat  in páce) – Ať odpočívá v pokoji zakončovací zkratka na náhrobních nápisech (téhož  významu  jako  O.V.P.)

S., SANCTUS (sanktus) – svatý, SANCTA (sankta) – svatá (před jménem světce či  světice)

SALVE – Buď zdráv – římský uvítací pozdrav (podobně jako AVE)

SALVETE – Buďte zdrávi – bývá vydlážděno nebo vypsáno ve vstupních prostorách budov z 2. pol. 19. a zač. 20. století

sc., sculp., sculpsit  (skulpsit) – vyryl (na grafických listech)

S.J. – Societas Jesu (socijetás jézú) – Tovaryšstvo Ježíšovo – TJ. – čili jezuitský řád  (zkratka uvedená za jménem-příslušnost k tomuto řádu)

SMServi Mariae –  Služebníci (Panny) Marie (na znaku řádu servitů)

S.M. – Soror  Mater – sestra  matka (před jménem řeholnice)

SQPR Senatus Populusque Romanus – senát a lid (národ) římský – objevuje se např. v křížové cestě na znameních (praporcích) římských legií. Písmena SPQO na olomouckém městském znaku znamenají obdobně sněm a lid olomoucký.

SPQAUP – Senatus Populusquae Antiquae Urbis Pragensis – Městská rada a lid Starého Města pražského (nápis na kapli sv. Rocha na Olšanech)

V., VIRGO – panna – před jménem řeholnice nebo za jménem světice

 

POUŽITÁ  LITERATURA
[1] Herout J., SLABIKÁŘ  NÁVŠTĚVNÍKŮ  PAMÁTEK, 1980, Středisko Státní památkové péče Praha
[2] Herout  J., JAK  POZNÁVAT  KULTURNÍ  PAMÁTKY, 1986, Mladá fronta Praha
[3] Buben M., ENCYKLOPEDIE  HERALDIKY, 1997, Nakladatelství Libri  Praha
[4] Kuťáková E., Marek V., Zachová J., MOUDROST  VĚKŮ, Lexikon latinských výroků, přísloví a rčení, 1988, Svoboda  Praha