Latinské zkratky a nápisy na církevních a světských stavbách
Zkratky, symboly, slova a nápisy, s nimiž se na církevních i světských (profánních) památkách často setkáváme, mají ustálený význam, některé nám pomáhají odlišit tvůrce díla – umělce od objednavatele, od toho, na jehož náklad dílo vzniklo, kreslíře předlohy grafického listu, rytce nebo litografa apod. Jsou většinou latinské, takže v minulosti, kdy latina patřila ke všeobecnému vzdělání, byly mezinárodně srozumitelné. Jejich znalost nám i dnes mnohé ozřejmí a přispěje k hlubšímu poznání a pochopení památky.
Při čtení je třeba pamatovat, že v latině je pro velké V i U stejné písmeno tvaru V (VIVVS – vivus = živý, AVVS – avus = děd), které má v chronogramu stejnou platnost římské číslice V = 5, ale vyžaduje podle znění slova odlišnou výslovnost.
Dále C před měkkými samohláskami – e, i ale také ae, oe – se čte C (CICERO – Cicero, COECVS – od cékus = slepý, ECCE – ekce = ejhle), kdežto před samohláskou tvrdou – a, o, u – a před souhláskou se vyslovuje jako K (CATO – Kato, CVRA – kura = péče), AE a OE se vyslovuje přibližně jako ä, ö, tedy všeobecně e, jak bylo uvedeno výše, skupiny TI + samohlásku – TIA, TIE, TIO, TIV čteme jako ci (ETIAM – ecijam = také, PORTIVS – Porcijus, římské jméno, ale TVTIVS, druhý stupeň od TVTVS – tutus = bezpečný, jistý, se vyslovuje tutýjus : je to také značka visacího zámku); DI, TI, NI zní dy, ty, ny (v latině se neměkčí – DISTINCTVS – dystynktus = rozdělený, rozlišený, NIHIL – nyhyl = nic).
Klasická latina také nemá písmena CH a Y a setkáme-li se s nimi, okamžitě napovídají, že jde o slovo řeckého původu, latinou přejaté, nebo se Y může objevovat ve středověké latině.
A abbas – opat (v kryptogramech a monogramech opatů na klášterních stavbách a předmětech, zpravidla předposlední písmeno).
A.D. – Anno Domini – Léta Páně (LP + letopočet) – ve významu roku od narození Ježíše Krista.
AEDIFICAT (édyfikat) – postavil.
AEDIFICATVM (édyfikátum) – postaveno (v latině velké V a velké U se píší stejně)
AMDG (někdy OAMDG) – Ad Maiorem Dei Gloriam (Omnia Ad Maiorem Dei Gloriam). Pro větší slávu Boží (Vše pro větší slávu Boží). Zkratka latinské devízy jezuitského řádu – na jezuitských stavbách a předmětech.
A. R. D – Admodum Reverens Dominus – Veledůstojný pán (na náhrobku před jménem příslušníka premonstrátského řádu)
AVE – Buď zdráv – byl běžný římský pozdrav při setkání
AVE MARIA – Zdrávas Maria! – slova, jimiž při zvěstování narození Krista pozdravil archanděl Gabriel Pannu Marii (na gotických obrazech Zvěstování bývají tato slova napsána na mluvící pásce)
del., delin., Delineavit – nakreslil a jméno umělce, který nakreslil rytci předlohu (dole na starých grafických listech)
D. O. M. – Deo Optimo Maximo – Bohu nejlepšímu, největšímu (v začátcích náhrobních a pamětních nápisů, počínajíc renesancí)
D. S. – Dis Manibus – Duším zemřelým, podsvětnímu božstvu (obvyklá zásvětní formule v záhlaví latinských náhrobních nápisů)
ECCE AGNVS DEI (ekce ágnus dejí) – Ejhle Beránek Boží – (nápis na stuze kolem kříže sv. Jana Křtitele, u jehož nohou leží beránek)
ERECTVM (erektum) – zbudováno (vyzdviženo, vztyčeno)
EREXIT – zbudoval a jméno toho, kdo dílo objednal a financoval
ETC. – (et cetera) – a tak dále – (např. jestliže jmenovaná osoba má ještě další tituly, které se v nápisu neuvádějí)
EVECTVM – povýšeno (vyzdviženo) – např. povýšení kostela sv. Vavřince a sv. Zdislavy (Jablonné v Podještědí) na basiliku minor papežem Janem Pavlem II. :
HOC SS. LAURENTII ET ZDISLAVAE SANCTUARIUM AD BASILICAE MINORIS GRADUM DIGNITATEMQUE A SUMMO PONTIFICE IOANNE PAULO II. EVECTVM EST A.D. 1996
exc., excud. – excudit (exkúdit) – vytiskl a jméno vydavatele
FIERI FECIT (fijerí fécit) – dal udělat a jméno objednavatele díla
FRA – frater – bratr (před jménem člena duchovního řádu)
FVND., FVNDATVM (fundátum) – založeno
FVNDATOR (fundátor) – zakladatel
FVNDAVIT (fundávit) – založil
H. C. – Honoris Causa – Pro poctu, kvůli poctě (Výraz vyjadřuje ocenění osobních zásluh.)
H. S. E. – Hic Situs Est – Zde leží, zde je pohřben (běžně užíváno na římských náhrobních nápisech)
I. C. N. – In Christi Nomine – Ve jménu Ježíše Krista
IHS – zkratka Iesus Hominum Salvator – monogram Kristův = Ježíš Spasitel lidí, lidstva (nad srdcem se třemi hřeby častý na jezuitských stavbách).
Existuje ještě několik interpretací
a) IESUM HABEMUS SOCIUM – Ježíše máme za spojence,
b) IN HOC SALUS – V tomto spása,
c) IN HOC SIGNO (VINCES) – V tomto znamení (zvítězíš).
I. H. S. V. – In Hoc Signo Vinces = V tomto znamení zvítězíš
ICHTHYS – I C Q U S – řecké znění slova ryba – jeden z nejstarších křesťanských symbolů, zároveň symbolizuje složeninu počátečních písmen řeckých slov: Iesús Christos Theú Hyios Sótér – Ježíš Kristus, Boží Syn, Spasitel
I. N. D. – In Nomine Domini (Dei) = Ve jménu Páně (Božím)
IN MEMORIAM – Na paměť – vyznamenání udílené i. m. = jako posmrtná pocta
INRI – zkratka Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum (= Ježíš Nazaretský, král židovský) – zpravidla na nápisové bláně nebo na tabulce nad Ukřižovaný (tzv. titulus)
inv., Invenit – vytvořil (dílo použité za předlohu grafického listu)
lit., Lithographiert (litografírt) – litografoval
M. – mater – matka – před jménem řeholnice
M. – martyr – mučedník – za jménem světce (S. FLORIANVS M. = Sanctus Florianus martyr – svatý Florián – mučedník)
MR ΘU (řec. Méter Theú) – Matka Boží
O. a další písmena za jménem řeholníka (také na náhrobcích) značí ordo – řád (v 2.pádě ordinis), např. O.S.B.– Ordinis Sancti Benedicti – řádu sv. Benedikta
O.V.P. zakončovací zkratka na náhrobních nápisech – Odpočívej v pokoji (téhož významu jako R.I.P.)
P. – pater – otec, před jménem kněze nebo řeholníka
PAX – pokoj, mír
PAX VOBIS – Pokoj vám (nad hřbitovní bránou)
pinx., Pinxit – namaloval (často za jménem umělce)
QVIS VT DEVS – Kdo je jako Bůh (nápis na štítu archanděla Michaela)
R.D. – Reverens Dominus – (Důstojný pán) na náhrobku před jménem příslušníka premonstrátského řádu
REN., RENOV., RENOVATVM – obnoveno, renovováno a letopočet, který je tedy rokem obnovy, nikoli vzniku díla
RESTAVRATVM (restaurátum) – obnoveno
RESTAVRAVIT (restaurávit) – obnovil
R.I.P. – REQVIESCAT IN PACE (rekvijeskat in páce) – Ať odpočívá v pokoji zakončovací zkratka na náhrobních nápisech (téhož významu jako O.V.P.)
S., SANCTUS (sanktus) – svatý, SANCTA (sankta) – svatá (před jménem světce či světice)
SALVE – Buď zdráv – římský uvítací pozdrav (podobně jako AVE)
SALVETE – Buďte zdrávi – bývá vydlážděno nebo vypsáno ve vstupních prostorách budov z 2. pol. 19. a zač. 20. století
sc., sculp., sculpsit (skulpsit) – vyryl (na grafických listech)
S.J. – Societas Jesu (socijetás jézú) – Tovaryšstvo Ježíšovo – TJ. – čili jezuitský řád (zkratka uvedená za jménem-příslušnost k tomuto řádu)
SM – Servi Mariae – Služebníci (Panny) Marie (na znaku řádu servitů)
S.M. – Soror Mater – sestra matka (před jménem řeholnice)
SQPR – Senatus Populusque Romanus – senát a lid (národ) římský – objevuje se např. v křížové cestě na znameních (praporcích) římských legií. Písmena SPQO na olomouckém městském znaku znamenají obdobně sněm a lid olomoucký.
SPQAUP – Senatus Populusquae Antiquae Urbis Pragensis – Městská rada a lid Starého Města pražského (nápis na kapli sv. Rocha na Olšanech)
V., VIRGO – panna – před jménem řeholnice nebo za jménem světice
POUŽITÁ LITERATURA
[1] Herout J., SLABIKÁŘ NÁVŠTĚVNÍKŮ PAMÁTEK, 1980, Středisko Státní památkové péče Praha
[2] Herout J., JAK POZNÁVAT KULTURNÍ PAMÁTKY, 1986, Mladá fronta Praha
[3] Buben M., ENCYKLOPEDIE HERALDIKY, 1997, Nakladatelství Libri Praha
[4] Kuťáková E., Marek V., Zachová J., MOUDROST VĚKŮ, Lexikon latinských výroků, přísloví a rčení, 1988, Svoboda Praha