Na Velikonoční pondělí se nezvoní
Boží hod velikonoční
Bílá sobota – velikonoční vigilie
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta na Bílou sobotu 16. dubna 2022 později večer.
Na Bílou sobotu se do kostelů vracejí hlasy zvonů. Naposled zvony zvonily na Zelený čtvrtek při mši na památku Poslední večeře páně – krátce po zahájení mše, během písně Gloria, tedy Sláva na výsostech Bohu, ztichly – jejich „duše odletěly“ do Říma. Na Bílou sobotu, když kněz zvolá „Sláva na výsostech Bohu“, se zvony a varhany opět rozezní, protože už pominula doba smutku.
Velký pátek – nejtišší den v roce
Velký pátek je dnem, kdy si křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se nejen v tento čas konají obřady. V evangelických rodinách sváteční den zpěvu pašijových písní a modliteb, den bez práce i bez obyčejů, čas pozastavení všeho vnějšího běhu světa, jaký každoročně pociťujeme podobně v den úmrtí nejdražších. Žádné zvony nejsou slyšet, jejich „duše“ jsou od Zeleného čtvrtku v Římě. Velký pátek, který se i v České republice zařadil mezi státní svátky, je v katolické církvi dnem nejhlubšího smutku a největšího půstu v roce.
Zelený čtvrtek – památka Večeře Páně
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta na Zelený čtvrtek 14. duben 2022 večer.
Večerní mše (Missa vespertina in cena Domini) se koná ve všech farních kostelech jako připomínka poslední Ježíšovy večeře, ustanovení eucharistie a ustanovení kněžské služby. Římský ritus umožňuje zařadit mytí nohou podle Ježíšova příkladu.
Zelený čtvrtek – Missa chrismatis
Kdy jsou Velikonoce?
Velikonoce jsou spjaty s památkou ukřižování a následného vzkříšení Ježíše Krista. V noci ze soboty na neděli se pak odehrál zázrak zmrtvýchvstání. Proto se tato noc nazývá Velkou nocí. Od toho je odvozen i český název Velikonoce. O tom, co se tehdy odehrálo, se zachovalo velmi málo historických pramenů a žádný z nich neudává přesné datum.
Výročí přenesení ostatků sv. Václava – 1084 let
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta v pátek 4. března 2022.
Za svatého Václava byl první pražský kostel Panny Marie již součástí předhradí, hlavním kostelem byla bazilika sv. Jiří, kam nechal Václav I. přenést ostatky své babičky sv. Ludmily. Ke stavbě nového, již třetího kostela Václav přistoupil asi v roce 929 na základě státního daru, ostatku paže sv. Víta, který obdržel od východofranského krále Jindřicha Ptáčníka. Významné bylo zřejmě i místo v horní části opevněného hradiště, na třetím nádvoří, dodnes nejvýznamnější části Hradu. Neověřený zůstává předpoklad, že rotunda byla postavena u posvátného pahorku Žiži a kamenného knížecího stolce (nastolovacího trůnu).
Popeleční středa
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta ve středu 2. března 2022.
Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš
Remember, man, you are dust, and to dust you shall return.
Meménto, homo, quia pulvis es, et in púlverem revertéris.
V římskokatolickém liturgickém kalendáři je Popeleční středa (lat. dies cinerum) prvním dnem postní doby. Popeleční středou vstupují věřící do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc. V liturgickém kalendáři katolické církve je to středa, která předchází první neděli postní a označuje začátek postní doby.