Pražští zvoníci svatovítští

Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta ve středu 9. března 2016.

Ve středu 9. března, v den původního svátku sv. Cyrila a Metoděje, se bude od 18.00 hodin konat v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha mimořádná mše svatá, kterou bude v rámci roku oslav 700. výročí narození Karla IV. celebrovat pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka, OP. Bohoslužbu hudebně doprovodí Pražský katedrální sbor.

Devátý březen je připomínkou původního svátku, kterým prohlásili arcibiskup Arnošt z Pardubic spolu s císařem a králem Karlem IV. soluňské bratry za patrony zemí Koruny české. Na dílo obou bratří navázal Karel IV. také obnovou slovanské liturgie v klášteře v Emauzích, podnětem k sepsání nových životopisů obou světců a zřízením jejich oltáře ve svatovítském chrámu, kde na vnějším triforiu vzniká později první zobrazení sv. Cyrila a Metoděje vůbec. Karel IV. byl veden snahou všechna území bývalé Velké Moravy připojit k římské Evropě. Byl přesvědčen, že jeho vstřícná slovanská expanze do zemí, které tehdy byly v moci Tatarů, by byla vítána.

Přínos Cyrila a Metoděje pro středoevropské země byl značný. Bylo poprvé přeloženo celé Písmo svaté do slovanského jazyka. Byl vytvořen misál, žaltář a přeloženy životy církevních otců. Byla sepsána předmluva k evangeliím – Proglas. Zatímco Cyril se podle historiků spíše zabýval výchovou nových kněží a překlady Písma, Metoděj se věnoval textům právním. Podle řeckého, římského a slovanského zvykového práva vytvořil první civilní zákoník na území Moravy. Po smrti Cyrila v Římě získává Metoděj povolení sloužit slovanskou liturgii a na Moravu se vrací jako arcibiskup pro Moravu a Panonii.

Plný význam cyrilometodějské misie, která obrátila naše předky ke kříži, rozvinul papež Pius IX., který roku 1863 na návrh olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka určil 5. červenec svátkem sv. Cyrila a Metoděje. Lev XIII. ve své encyklice „Grande munus“ z roku 1880 hovoří o zásluhách Cyrila a Metoděje a Pius XI. připomněl význam cyrilometodějské tradice tím, že roku 1928 udělil velehradskému chrámu Nanebevzetí Panny Marie titul „Menší baziliky“ a roku 1932 prohlásil na žádost olomouckého arcibiskupa Leopolda Prečana bratry Cyrila a Metoděje za spolupatrony velehradské baziliky. Všechny kroky svých předchůdců zúročil papež Jan Pavel II., který Cyrila a Metoděje prohlásil za spolupatrony Evropy.

Svátečním zvoněním, letos však bez zvonu Zikmund, svatovítští zvoníci a zvonířky budou zvát účastníky na bohoslužbu začínající v 18. hodin. Podrobnosti o zvonění naleznete ZDE.

 (zpracováno s využitím otevřených zdrojů a vlastního archivu, ilustrace – Wikimedia Commons/vlastní archiv, CC-BY-NC-SA)