Zvěstování Panně Marii

Reliéf Zvěstování Panny Marie na jižní straně zvonu Zikmund katedrály sv. Víta. - V kruhovém ornamentálním rámu o průměru 40 cm (věnec z listů a ovoce) je reliéf Zvěstování Panny Marie vytvořený podle dřevorytu Albrechta Dürera.

Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta ve středu 25. března 2015.

Sollémnitas Annuntiatiónis Dómini – Zvěstování Panny Marie, přesněji Zvěstování Panně Marii či Zvěstování Páně, je biblická událost, kdy se Marii zjevil archanděl Gabriel a oznámil jí, že počne dítě, že se jí narodí Syn Boží. Událost se slaví jako církevní svátek Vtělení Páně devět měsíců před Vánocemi (dne 25. března). Některé křesťanské církve jej slaví jako Zvěstování Panny Marie, v katolickém liturgickém kalendáři je tento den uveden jako Zvěstování Páně. Zasvěcení kostelů se v českých zemích nejčastěji uvádí slovy Zvěstování Panny Marie. Jako námět výtvarných děl se událost mnohdy označuje samotným slovem Zvěstování.

Při liturgické slavnosti Zvěstování Panně Marii se slaví nejpodivuhodnější a nejpamátnější okamžik – vtělení Krista v Marii z Nazaretu, kterou si vyvolil nebeský Otec za matku pro svého Syna. Pravý Bůh přijal naši přirozenost a Maria, skvoucí se čistotou, obdržela po svém souhlasu důležitou roli spolupracovnice v božím plánu spásy. Boží Syn, náš Vykupitel, stal se jedním z nás, abychom my měli účast na jeho božství.

Slavnostně je připomínán den, v němž byl anděl poslán k Panně Marii a zvěstoval jí, že se má stát matkou Mesiáše, Syna Božího. Slavnost má původ na Východě, kde se v tento den – 9 měsíců před Vánocemi, slavila už kolem r. 550. Do římské liturgie ji s některými dalšími mariánskými svátky zavedl papež Sergius I. ke konci VII. století. (687-701).

Budeme-li se prvními slovy anděla zabývat hlouběji v řeckém originálu, zjistíme, že řecký pozdrav „chaire“ je něčím víc, než obvyklým pozdravem. Znění se ztotožňuje s pozdravy, které obsahují výzvu k radosti pro Jeruzalém, např. u Sof 3,14: „…Raduj se a jásej z celého srdce, dcero jeruzalémská!“. Už v pozdravu samém je tedy předzvěst veliké radosti z toho, co se chystá učinit Bůh v souvislosti se svými přísliby.

C130-013-B_Dřevoryt Albrechta Dürera Zvěstování Panny Marie

Dřevoryt Zvěstování Panny Marie Albrechta Dürera. Reliéfní zpracování se nachází i na svatovítském katedrálním zvonu Zikmund. Dřevoryt je umístěn v museu Albertina ve Vídni. – Podívejte se na obraz/reprodukci ve velkém rozlišení ZDE.

Následuje oslovení „milostiplná“. Milost není lidským výsledkem, nýbrž je boží velkodušností a štědrostí, je darem, kterým je člověk přiváděn k dokonalosti. Oslovení vyjadřuje ujištění, že Maria je připravena k tomu, co Bůh od ní očekává. Podle informací ze zjevení Maria velmi toužebně vyprošovala příchod Vykupitele a považovala za největší dar, kdyby mohla být služkou té, která se stane jeho matkou. Všechna dříve pronesená slova ji připravují na to, že ona je tou vyvolenou.

Další slova „Pán s tebou“ je třeba chápat ve starozákonním duchu, kde toto vyjádření nacházíme v životě Davidově. Jednak naznačují příchod spásy zvěstovaného Boha a pak vyzývají toho, ke kterému Bůh mluví, aby vedl jeho lid. Říci Bohu „Ano“, má i tento rozměr. Dříve než Gabriel promluvil o budoucím Mesiáši, vyjádřil usmíření Boha s rodem Davidovým.

Reliéf Zvěstování Panny Marie na jižní straně zvonu Zikmund katedrály sv. Víta. – V kruhovém ornamentálním rámu o průměru 40 cm (věnec z listů a ovoce) je reliéf Zvěstování Panny Marie vytvořený podle dřevorytu Albrechta Dürera.

Pak, po uklidnění Marie jí oznámil, proč přišel. Že si ji Bůh jako Pannu vybral za Matku toho, který bude panovat nad rodem Jakubovým navěky. Na jejím rozhodnutí záviselo uskutečnění Izaiášova proroctví (7,14), na které se pak dovolával sv. Matouš: „Hle, Panna počne a porodí Syna, kterému dají jméno Emmanuel, to znamená Bůh s námi.“(Mt 1,23)

Dotaz Mariin: „Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám.“(Lk 1,34) budeme chápat psychologicky, jen jako údiv Panny Marie, vžijeme-li se do jejího srdce plného důvěry a odevzdanosti Bohu. To vidíme i z její reakce na obsáhlejší odpověď, která začínala slovy: „Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní…“. Určitým tajemstvím nadále zůstal způsob, kterým Duch svatý naplnil příslib, ale Maria s nejdokonalejší láskou, které byla schopna, řekla: „Jsem služebnice Páně; ať se mi stane podle tvého slova.“(Lk 1,38) Maria tak řekla „ano“ ke spolupráci se vším, co Bůh v ní uskutečňuje; se vším, co od ní bude v budoucnu očekávat a čím dovrší plán spásy.

Historická poznámka

Ve středověku byl den připadající na svátek Zvěstování Panně Marii (přesně devět měsíců před Narozením Páně, tedy 25. prosincem) používán jako počátek kalendářního roku (tzv. stilus annunciationis). Který rok letopočtu tímto dnem začínal, ale nebylo sjednoceno:

  1. Podle způsobu florentinského (calculus Florentinus) byl letopočet stejný jako podle běžného kalendáře, takže rok začínal pouze o dva měsíce a 25 dní později než stejný rok začínající 1. lednem. Tento způsob se používal ve Francii (mos Gallicanus) i v některých oblastech Německa ve 12. století; nejdéle se však udržel ve Florencii, a to do 2. poloviny 18. století.
  2. Podle způsobu pisánského (calculus Pisanus) tímto dnem začínal rok s letopočtem o jedno vyšším, než měl rok běžný, tedy předbíhal běžný rok začínající 1. lednem o 9 měsíců a 7 dní. V Pise používali tento způsob až do roku 1749.

Takže například v průběhu normálního roku 1125 začínal ve Florencii k 25. březnu teprve rok 1125, zatímco v Pise začínal ve stejný den už rok 1126. V papežské kanceláři se užíval způsob florentinský od poloviny 10. století až do roku 1088. V letech 1088–1145 byl souběžně (!) užíván též způsob pisánský a od roku 1145 až do doby papeže Bonifáce VIII. (1294–1303) se prosadil opět způsob florentinský.

Freska Zvěstování Panny Marie z římského Pantheonu. Melozzo da Forlì (1438–1494).

Freska Zvěstování Panny Marie z římského Pantheonu. Melozzo da Forlì (1438–1494).

Pranostiky vztahující se k Zvěstování Panně Marii

  • Panny Marie Zvěstování zimy nevyhání.
  • Zvěstování jaro zvěstuje, zima přec nepolevuje.
  • Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání.
  • Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
  • Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpovídá dobrý rok.
  • Jestli na den Zvěstování Panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný.
  • Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
  • Na den Zvěstování Panny Marie déšť – urodí se rež.
  • Jaké Zvěstování Boží Matky – takové velikonoční svátky.
  • Panny Marie Zvěstování – zelených semen rozsévání.
  • Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
  • Na Panny Marie Zvěstování kdybys travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostaneš.
  • Matka Boží trávu množí.
  • Matička Boží kuželíček složí.
  • Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč

Svatovítští zvoníci a zvonířky zvoněním oslaví slavnost Zvěstování a současně si připomenou významné životní jubileum svého zvoníka Jana Š., který nedávno oslavil 60. rok svého života. Podrobnější rozpis mimořádného zvonění k výše uvedenému svátku naleznete ZDE.


 (zpracováno s využitím otevřených zdrojů, ilustrace – Wikimedia Commons, CC-BY-NC-SA)

Vážený čtenáři, děkujeme Vám za Vás komentář.