Warning: array_key_exists() expects parameter 2 to be array, string given in /usr/local/hosting/home/campanarii.cz/web/www/wp-content/plugins/responsive-lightbox/includes/class-frontend.php on line 1489

Warning: array_key_exists() expects parameter 2 to be array, string given in /usr/local/hosting/home/campanarii.cz/web/www/wp-content/plugins/responsive-lightbox/includes/class-frontend.php on line 1701

Warning: array_key_exists() expects parameter 2 to be array, string given in /usr/local/hosting/home/campanarii.cz/web/www/wp-content/plugins/responsive-lightbox/includes/class-frontend.php on line 1889

Tag Archives: Kardinál Dominik Duka OP

Kardinál jednal s prezidentem o katedrále

C210-028-A_Kardinal_jednal_s_prezidentem_o_katedralePrezident Miloš Zeman se sešel s pražským arcibiskupem, kardinálem Dominikem Dukou. Konzultovali spolu připravovanou dohodu o majetkoprávním vyrovnání týkajícím se církevních budov na Pražském hradě.

Slavnost Těla a Krve Páně

C130-033-A_Mimoradne_zvoneni_Tela_a_krve_PaneMimořádné zvonění v katedrále sv. Víta ve čtvrtek 4. června 2015.

Od 17.00 hodin bude pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP slavit v katedrále sv. Víta slavnostní mši svatou a po ní bude následovat tradiční eucharistické procesí. To půjde z katedrály kolem Hradčanského náměstí s prvním oltářem u Arcibiskupského paláce, druhým u kanovnické rezidence čp. 7 a třetím na Karmelu sv. Josefa. Průvod bude zakončen čtvrtým oltářem v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Slavnost Těla a krve Páně (dříve nazývaná „Božího těla“) zavedl v roce 1264 papež Urban IV. V celé církvi se zvyk putovat v procesí s Nejsvětější svátostí rozšířil od 15. století. V Praze se poprvé konalo procesí Božího těla v roce 1355.

Vlastnictví katedrály svatého Víta – základní údaje

C210-025-A_Vlastnictvi_katedraly_svateho_Vita_zakladni_udajeZákladní údaje týkající se sporu o vlastnictví katedrály svatého Víta v Praze, který skončil 24. května 2010 (dohodu podepsali pražský arcibiskup Dominik Duka a prezident Václav Klaus; na jejím základě se stát i církev o chrám starají společně).

Pašijové hry ve svatovítské katedrále

C210-020-A_Pašijové hry v katedráleNa Květnou neděli, 29. března 2015, se v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha od 19.00 hodin budou opět konat pašijové hry. Upravenou verzi Hořických pašijí představí tři herecké osobnosti – Otakar Brousek ml., Nela Boudová a Jakub Gottwald. Zazní hudba Jaroslava Krčka v provedení souboru Musica Bohemica.

Slyšeli jsme při kázání kardinála Dominika Duky OP k výročí přenesení ostatků sv. Václava

Kardinál Duka již tradičně sloužil 4. března 2015 k připomenutí výročí přenesení ostatků sv. Václava mši ve svatováclavské kapli v katedrále sv. Víta. V kázání upozornil mimo jiné na to, že ačkoli někteří se nám snaží podsunout, že český stát je bezkonfesní, jsme státem, který byl vybudován na ideji křesťanství prosazované sv. Václavem. “V ústavě se hlásíme ke svým kořenům, a jestli se k nim chceme hlásit i nadále, nemůžeme se vzdát křesťanství, svatého Václava, ani Jana Nepomuckého. To bychom se potom vzdali pramene, z kterého tato zem žije, připomenul.Jako opravdový vévoda věděl, že slib se musí dodržet,  odmítl také kardinál Duka častou kritiku svatého Václava, který měl údajně příliš sklánět hlavu před svými západními sousedy.

Proč není kardinál Duka neviditelný

DUKAAž příliš často se setkávám s veřejnou i soukromou kritikou, že pan kardinál Dominik Duka OP se příliš často vyskytuje na veřejnosti a jinak mediálně zviditelňuje, že to k jeho úřadu nepatří. Všem těmto hlasům si dovoluji ocitovat část rozhovoru na otázky Jana Uhlíře, který poskytl webovému portálu christnet.cz  v červnu tohoto roku.

 

Kázání při Mši za Evropu

Kázání kardinála Dominika Duky OP, arcibiskupa pražského při Mši za Evropu v katedrále Notre Dame Strasbourg, 18. června 2013.

DUKA

Drazí přátelé, vážení přítomní, sestry a bratři v Kristu, dámy a pánové, poslanci a pracovníci evropského parlamentu, dovolím si začít opakováním: „když jsme pověřeni službou, nenecháváme se ovládnout malomyslností“. Úvodní verš z listu apoštola Pavla Korinťanům je výmluvným svědectvím o odvaze svatých bratří Cyrila (Konstantina) a Metoděje a mohl by dodat odvahu vám i nám. Myslím, že to je prvně v historii, kdy vzpomínáme těchto slovanských věrozvěstů, rodných bratří z řecké Soluně čili Tessaloniki ve štrasburské katedrále. Apoštolu Pavlovi vděčíme za to, že můžeme vytvářet evropské společenství.

Notre Dame StrasbourgMisie, na kterou byli slovanští věrozvěsti Konstantin a Metoděj vysláni, nejen že nebyla snadná, ale také se neodehrála v zdánlivě příhodné době. Islám již začal okrajovat byzantskou říši z jihu i východu, byly to slovanské kmeny, které dorážely ze severu. Především sv. Konstantin viděl Cařihrad v obležení slovanských válečníků a byl to jeho učitel univerzity u Chrámu Dvanácti apoštolů a patriarcha Fótios, který mariánskou ikonou hodegetrií žehnal městu, aby bylo zachráněno před dobytím a zpustošením. 

Jednota křesťanství se povážlivě otřásala, místo aby se hledaly společné zájmy a vzájemná pomoc. A přesto jdou oba bratři na sever do oblastí, které pro ně, jejich kulturu a civilizaci znamenaly nadlidské nasazení a vytrvalost v úsilí, aby na hranici za pásem pralesů vyrostla nová civilizace, nový státní útvar, který se stane součástí středomořské křesťanské Evropy, kontinentu, který vyrostl ze symbiózy antického dědictví Athén a Říma a právě díky odvaze a houževnatosti sv. Pavla vznikl trojúhelník Athény, Řím, Jeruzalém. Největší nepřítel Athén a Jeruzaléma Řím se stane symbolem nové křesťanské civilizace, která se ve 13. století stává naší západní civilizací a je symbolizována katedrálou a univerzitou. Obě tyto instituce spojuje katedra. Je to katedra biskupa učitele víry a katedra profesora, který sofistikovanou úvahou uvažuje v kategoriích sic et non, tak nebo onak. Obě tyto katedry se díky Knize knih, která se stala normou západní civilizace, odvolávají na Mojžíšovu katedru v synagoze. Racionalita, právo a víra reflektovaná úsudkem a svobodným rozhodnutím jsou také odkazem a dílem sv. Konstantina filozofa a Metoděje právníka. Tito patroni Evropy přinášejí slovanským národům Písmo, a to jako Bibli i abecedu. 

Překlad Bible a liturgie ve vlastním srozumitelném jazyce jako i právní kodex, to je dar, za který této misii vděčí národy slovanských jazyků. Víra reflektovaná rozumem a rozum reflektovaný Božím zjevením, to jsou principy, které vložil do své středomořské misie apoštol Pavel. To byly také principy cyrilometodějské misie, která byla mocná v jejich době a myslím, že může být novou inspirací pro porozumění smyslu lidského života a společnosti. Jedině tak může současná společnost obhájit společný projekt Evropy bez malicherného tápání či tance v bludném kruhu všednosti a marnosti. Myslím, že v současnosti má Evropa více nepřátel sama v sobě než vně. Kultura smrti a egoismu se zrodila uvnitř evropské společnosti, která zmíněné principy začala odmítat. Cyrilometodějské výročí není pouze lokální respektive folklórní slavností ale mementem v situaci, kdy mnozí jsou znechuceni stávající situací anebo se chystají zazpívat Requiem. 

Cyrilometodějský Velehrad však zpívá Te Deum, neboť tak zpívá velehradská píseň: “ Velehrad ožívá vždy znova“. To jsem zažil v letech 1968, 1985 i 1990 s papežem Janem Pavlem II. Tak se naplnilo Pavlovo: „Je-li s námi Bůh, kdo proti nám?“. Velehrad se netýkal pouze věřících katolíků. Svoboda je nedělitelná, to je odkaz zmíněných velehradských let. Kdo sahá na náboženskou svobodu, postupně bude demontovat jakoukoli formu svobody. Bezuzdnost není svobodou, ale pouhým vrtochem otroků. „Freedom is not free“. I to je zkušenost Velehradu ale nejenom Velehradu. Amen.

 

Noc kostelů 2013 – dotkněte se katedrálních zvonů

210-001_Noc kostelů 2013 - palkátKatedrála sv. Víta se v pátek 24. května 2013 již čtvrtý rok otevře na celý večer veřejnosti v rámci Noci kostelů. Chcete se podívat zblízka na zvony katedrály sv. Víta, vystoupat 197 schodů až do horní zvonice, pokochat se neobvyklým pohledem na noční Prahu? Jestliže máte chuť a sílu, pak vás svatovítští zvoníci rádi přivítají ve věži katedrály sv. Víta.

Na Noc kostelů zve srdečně také pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP:

„Vážení a milí návštěvníci Noci kostelů, rád vás v pátek 24. května přivítám v křesťanských chrámech a kostelech nejen v Praze, ale v celé České republice. Tato noc může být připomínkou velikonoční noci, noci osvobození a noci světla, které dává možnost nalézt a porozumět smyslu vesmíru a života každého z nás. Více než já vám bezpochyby poví architektura a umění, které po věky hovoří k návštěvníkům kostelů. Vašimi průvodci ovšem budou také samotní organizátoři, kteří vás uvítají a kterým jsem za jejich službu a spolupráci velmi vděčný“.

Kardinál Dominik Duka OP, arcibiskup pražský, osobně pozdraví návštěvníky svatovítské katedrály ve 21.00 hodin.

210-002_Katedrala_sv._Vita_-_v_noci_460x300První Noc kostelů (Lange Nacht der Kirchen) se uskutečnila v roce 2005 ve Vídni. V průběhu následujících čtyřech let se spontánně rozšířila do celého Rakouska. V roce 2009 přeskočila jiskra této akce přes naše hranice a zapojily se do ní kostely v Brně a Plzni. V loňském roce se do Noci kostelů zapojilo více než 1200 kostelů. O mimořádném zájmu veřejnosti svědčí i více než 400 000 návštěvnických vstupů.

Každým rokem navštíví za jediný večer zvonici katedrály sv. Víta kole 3000 návštěvníků. Máte-li zájem, nenechávejte návštěvu na poslední chvíli. Prohlídky s výkladem, který poskytnou katedrální zvoníci, začnou po skupinách od 19:00 během celého večera.

 Navštivte katedrálu a dotkněte se katedrálních zvonů!

Blíže o Noci kostelů naleznete na stránkách www.nockostelu.cz

Je čas prodat knihy? 70. narozeniny Dominika Duky OP

Tomáš Halík, Tomáš Petráček, Joel Ruml, barokní refektář dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze, vchod Jilská 7a, středa 24. dubna 2013 v 19:30 hodin

Jak oslavit narozeniny nedávno jmenovaného kardinála, který právě poprvé volil nového papeže? Může snad být volba Petrova nástupce chvílí oddechu od problémů (malé) české církve, aktuálních i těch trvalých? Možná, že pro pastýře je nejlepším způsobem, jak získat nadhled, právě ponoření se do bouřlivého dění v nejviditelnějším centru současného křesťanství. Pražský arcibiskup Dominik Duka slaví sedmdesáté narozeniny a je jasné, že to v jeho případě není předzvěst odchodu na zasloužený odpočinek. Má snad jako sv. Dominik rozprodat své knihy a začít s novým elánem? Zdá se, že se před ním rozevírají dveře dokořán, cesta jako by teprve začíná, horizont nabral překvapivé hloubky. Právě proto se jeho přátelé rozhodli pojmout oslavu jeho narozenin jako příležitost si o nových perspektivách pravdivě a kriticky pohovořit. Jak lze hodnotit jeho dosavadní působení na svatovojtěšském stolci? Dohoda o katedrále či restituce jsou za námi, ale co nás čeká dál? Co přinese nový papež? Probudí i českou církev? K debatnímu stolu vedle oslavence přijali pozvání teolog a sociolog Mons. Tomáš Halík, historik Tomáš Petráček a předseda ekumenické rady církví Joel Ruml.

Kardinál Duka o papeži Františkovi I.

DUKA„Už po svém návratu z Peru jsem byl přesvědčen, že novým papežem bude někdo z Nového světa a že to bude nejspíše Jižní Amerika,“ říká den po zvolení nového papeže kardinál Dominik Duka, který se účastnil konkláve. Objevení Ameriky nastolilo podle pražského arcibiskupa v Evropě otázku nového chápání práva, náboženské svobody, lidské důstojnosti a svobody. A byla to právě jižní polovina amerického kontinentu, kde se svedl boj o lidskou důstojnost a která novověku nakonec otevřela cestu ke svobodě. „Nový papež má italský původ, ale je to Argentinec, pochází z Bolívarovské Ameriky, která se nejvíce podílela na pokřesťanštění tohoto kontinentu,“ vysvětluje kardinál Duka.

Skutečnost, že štafetu přebírá Nový svět, je podle něj přirozený vývoj. “Evropští katolíci jsou spojeni s Amerikou a především se španělskou Amerikou.” Český volitel papeže zdůrazňuje, že při zasedání generální kongregace bylo jasné, že církev si je vědoma převahy ostatního světa nad Evropou, co se počtu katolíků týče, a také určité disproporce v zastoupení věřících těchto oblastí s ohledem vedení církve. K úvahám nad původem papeže kardinál Duka říká: „Do budoucna bude čím dál tím menší roli hrát, odkud papež pochází. Důležité budou jeho důrazy a zaměření jeho působení.“

I navzdory prvotním odhadům, že konkláve bude trvat déle než obvykle, jelikož se zdálo, že mezi kardinály není výrazná postava, byl nový papež zvolen již druhý den při páté volbě. Kardinál Duka to vidí tak, že „konkláve dalo najevo, že církev ví, kudy dál, že chce jít v linii Jana XXIII. a v duchu II. vatikánského koncilu“.

„Papež František je zaměřen na pastoraci. Vystupuje velmi prostě a úvahy o tom, že bude citlivý k sociálním otázkám, jsou zcela namístě. To ostatně dosvědčuje i volba jeho jména. Je zcela jasné, že se svým jménem přihlásil ke Františku z Assisi,“ vyvrací kardinál Duka pochybnosti, o kterého Františka vlastně má jít. „To vše bezpochyby vystoupí při pontifikátu nového papeže do popředí.“

„Výrazný je také jeho zájem o mladou generaci a to především s ohledem na potíže, s nimiž se ve světě potýká. Je to nezaměstnanost a nedostatečná podpora vzdělání,“ upozorňuje kardinál Duka. Papež František sám je vzdělaný člověk. Studoval na významných školách latinské Ameriky a v Německu. Umí také perfektně německy. „Když jsem mu předával pozvání na Moravu k příležitosti 1150 let od příchodu sv. Cyrila a Metoděje, mluvili jsme spolu německy,“ dosvědčuje jeho jazykovou vybavenost pražský arcibiskup. Zda papež pozvání přijme, ovšem podle kardinála Duky není možné říct.

Zvolení jezuity papežem ukazuje také na význam řeholí a jejich přínos pro církev současné doby, domnívá se kardinál Duka. „Důraz jezuitů na vzdělání a racionální uvažování nad aktuálními otázkami, dává také tušit, že František bude papež, který bude rozvíjet ekumenismus, mezináboženský dialog, ale také dialog s hledajícími lidmi.“

Není pravda, že nový papež nemá smysl pro humor. „Když jsem poprvé pozdravil Svatého otce Františka a gratuloval mu, řekl jsem, že se stal zázrak: z jezuity se stal dominikán. (papežové totiž nosí bílý hábit po papeži sv. Piu V., který byl dominikán, zatímco jezuité tradičně nosí hábit černý). Oba jsme se smáli,“ dodává kardinál Duka.