Pražští zvoníci svatovítští

Vyšla první publikace, která mapuje všechny dřevěné i polodřevěné kostely, kaple a zvonice kostelních areálů v České republice. Celkem se takových staveb u nás dochovalo 330. Kromě dobře známých staveb se v literatuře některé objevují poprvé. Jejich stáří sahá od 15. století do nejnovější doby. Text popisuje vznik a vývoj jednotlivých staveb, jejich podobu i konstrukci a také vnitřní vybavení včetně zvonů. Všechny stavby jsou přesně lokalizovány i vyznačeny v mapové příloze, která může sloužit jako geografický rejstřík. Charakter Čech, Moravy a Slezska je z hlediska dřevěné sakrální architektury velmi odlišný, proto je abecední katalog staveb rozdělen podle historických zemí.

V Česku jsou více než tři stovky dřevěných a polodřevěných kostelů, kaplí a zvonic. Jejich stáří sahá od 15. století až po současnost. Ten nejvzácnější a nejstarší dřevěný kostel se nachází v Broumově na Náchodsku. Oproti Německu, Polsku, Ukrajině či Švédsku je jich zde ale poměrně málo a ani v současnosti těchto staveb moc nevzniká. Jejich historie ale podle architekta Karla Kuči není uzavřenou kapitolou.

O dřevěných sakrálních stavbách vydal novou knihu nazvanou Dřevěné a polodřevěné kostely, kaple a zvonice (Průvodce), která jako první tuto netradiční architekturu mapuje. Nejvíce z dřevěných sakrálních staveb, které se dochovaly dodnes, vznikalo v 18. a 19. století. Problém je však podle Kuči v tom, že se podle architektonických znaků a detailů dají datovat jen částečně. Jedinou spolehlivou a určující metodou je dendrochronologie, která datuje dřevo podle měření šířek letokruhů. “Například v německém Dolním Sasku se touto metodou zjistilo, že stavby kladené například do 18. století jsou ve skutečnosti středověké. Zvláště u našich dřevěných zvonic můžeme očekávat podobná překvapení,” řekl v rozhovoru s ČTK.

Pod pojmem dřevěné a polodřevěné se skrývají jak stavby roubené, což jsou hlavně kostely, tak rámové – zvonice a obecně věže a také hrázděné. Těch je v Česku velmi málo. Dřevěných kostelů se dochovalo 37. Ještě v 18. a 19. století jich přitom bývalo mnohonásobně více. Dřevěných kaplí je 38 a nejpočetnější skupinu tak tvoří dřevěné zvonice.

Za nejvýznamnější stavbu je považován dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově, který pochází z konce husitských válek. “Dřevo na stavbu bylo pokáceno v zimě 1436 až 1437, což nám prozradilo dendrochronologické datování – podle letokruhů a mimoto má velmi cennou starou výmalbu,” popsal Kuča.

Díky malbám považuje za mimořádně cenný také kostel ve Slavoňově u Nového Města nad Metují nebo ve slezských Gutech. Nejstarší dochovanou zvonicí je dřevěná zvonice u kostela Nejsvětější Trojice v Rakovníku, zakreslená na Willenbergově vedutě z roku 1602. Stavba je tedy ještě starší a má podle Kuči nejdokonalejší architektonicko-konstrukční řešení. Podobné jsou i o málo mladší zvonice v Samšině a Oseku u Sobotky na Jičínsku. Tato trojice má v Evropě srovnatelné analogie pouze ve Švédsku, doplnil architekt.

Při mapování jej překvapilo, že v terénu našel objekty, které se v literatuře jinde nevyskytovaly. Nově tak v Průvodci zaznamenal některé velké dřevěné kaple v Jeseníkách i dřevěnou zvonici v Rosicích nad Labem. V současnosti podle Kuči mnoho nových dřevěných kostelů nebo zvonic nevzniká, jejich historie ale prý není uzavřená. Je podle něj ale důležité, aby nové stavby citlivě navazovaly na tuzemskou tradici, nebo představovaly kvalitní díla moderní architektury. Takovým příkladem je kaple v Černé u Velkého Meziříčí z roku 2005. Nejhorší by podle něj bylo, kdyby sklouzly do kýče a byly směšnou historickou napodobeninou.

Knihu si můžete koupit/objednat ZDE.

(zdroj: ČTK, ilustrace – Wikimedia Commons, CC-BY-NC-SA)