Jak se volí nový papež:

·  Papež je volen doživotně.

• Proces volby nového papeže musí začít 15. až 20. den po úmrtí nebo odstoupení papeže bývalého .
• Papeže volí kardinálské kolegium v takzvaném konkláve.
• Konkláve (pochází z latinského cum clave – na klíč (rozumí se uzamčen)) je shromáždění kardinálů (všech, kteří v den smrti či odstoupení papeže nepřekročili věk 80 let) volící v Sixtinské kapli papeže.
• Kardinálové zvolí téměř jistě novým papežem jednoho ze svých řad; teoreticky sice mohou zvolit jakéhokoli muže-katolíka, ale činí tak málokdy; posledním papežem nekardinálského „původu“ se stal Řehoř XVI. v roce 1831.
• V průměru bylo papežům při jejich zvolení 65 let.
• Všichni účastníci konkláve (jakož i personál, který je zabezpečuje) jsou pod trestem exkomunikace vázáni mlčenlivostí o průběhu volby, pokud je jí papež výslovně nezbaví.
• Kardinálové nesmějí konkláve opustit, dokud není nový papež zvolen, a po tuto dobu se také nesmějí stýkat s veřejností a mít spojení s okolním světem.
• V dokumentu Universi Dominici Gregis z 23. února 1996 Jan Pavel II. pozměnil pravidla volby: papež bude volen jen tajným hlasováním kardinálů (ne aklamací či kompromisem), dokument rovněž určil konkrétní okolnosti, za kterých stačí absolutní většina (papež Benedikt opět „vrátil“ potřebný počet hlasů na dvě třetiny plus jeden hlas); poslední papež také přemístil kardinály z kobek v Apoštolském paláci do nedalekého Domu Svaté Marty (Domus Sanctae Marthae).
• Kardinál nesmí hlasovat sám pro sebe.
• Každý z kardinálů napíše v Sixtinské kapli rukou jméno svého kandidáta na hlasovací lístek (pruh papíru ozdobený latinský nápisem Eligo in summum pontificem neboli Volím za nejvyššího pontifika) a vloží hlasovací lístek do kalichu.
• Po každém hlasování se hlasovací lístky spálí – se jmény neúspěšných kandidátů společně s papírem a vlhkými pilinami, takže z komína stoupá černý dým na znamení, že se kolegium ještě neshodlo.
• Pokud není o novém papeži rozhodnuto do tří dnů, konkláve by si mělo vzít den volna.
• Když se kardinálové vrátí, neměli by hlasovat vícekrát než 21krát, a to s přestávkami pro modlitbu a diskusi po sedmé, čtrnácté a jednadvacáté volbě. V tu chvíli již stačí hlasy absolutní většiny – tedy poloviny všech kardinálů plus jednoho navíc, aby byl papež zvolen.
• Jakmile je rozhodnuto, hlasovací lístky jsou spáleny bez pilin a bílý kouř, který se vyvalí z komína, oznámí světu, že nový papež byl úspěšně vybrán.
• Zvolenému je položena otázka, jestli papežství přijímá, a pokud dotyčný svolí, odchází do sakristie, kde obdrží bílý papežský oděv a kolem krku zvláštní štolu z bílé vlny (palium) s vyšitými třemi kříži, které jsou odznakem jeho svrchované moci.
• Na balkon u svatopetrské baziliky vystoupí nejprve děkan kolegia, který k lidu pronese slavné Habemus papam (Máme papeže). Potom již nový papež z téhož balkonu udělí první požehnání.